Vstup do Evropské unie schválilo jediné české celostátní referendum

Výběr informací o referendu, kterým čeští občané schválil vstup do Evropské unie (ČR se stala členskou zemí EU před 20 lety, 1. května 2004):

- Jediné celostátní referendum v historii České republiky se konalo 13. a 14. června 2003 a voliči v něm rozhodovali o vstupu země do Evropské unie. Pro začlenění do evropského společenství se vyslovilo 77,33 procenta lidí, kteří dorazili k urnám, účast mírně přesáhla 55 procent. Za více než 30 let samostatnosti to bylo jediné všelidové hlasování, v ČR totiž stále neexistuje zákon o všeobecném referendu.

- Výsledek referenda, který umožnil vstup do EU, přivítaly vládní strany ČSSD, KDU-ČSL a Unie svobody-DEU a také opoziční ODS, která byla tehdy známá kritikou podoby evropské integrace. Komunisté naopak vstup do EU svým příznivcům nedoporučovali. Aby se referendum vůbec mohlo konat, přijal parlament jednorázový ústavní zákon. Na normu, která by umožnila vypsat referendum třeba na popud zákonodárců nebo petice, se totiž marně čeká už od roku 1993.

- Cestu k referendu otevřel Senát, který v září 2002 navrhl ústavní zákon, který stanovil pravidla referenda o přistoupení země k unii. Normu následně 17. října 2002 schválila i Sněmovna, pro hlasovalo 180 ze 182 přítomných poslanců, proti nebyl nikdo.Přijetí zákona podpořili podle očekávání zástupci všech stran, tedy jak jednoznační zastánci členství země v EU, tak jeho odpůrci. Na referendu o vstupu země do EU se totiž všechny hlavní politické strany shodly.

- Senát jednomyslně návrh ústavního zákona schválil 14. listopadu 2002. Zákon, který byl pátou přijatou změnou české ústavy, podpořilo všech 67 přítomných senátorů. Prezident Václav Havel normu podepsal 29. listopadu a účinnosti nabyla 1. března 2003. Na jaře 2003 pak parlament k referendu ještě přijal prováděcí zákon, který podepsal už nový prezident Václav Klaus.

- Lidé v referendu odpovídali na otázku: "Souhlasíte s tím, aby se Česká republika stala podle Smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii členským státem Evropské unie?". Pravidla pro účast v referendu byla podobná jako v případě dalších voleb, tedy občanství ČR dosažení věku 18 let alespoň druhý den jeho konání a svéprávnost. Na rozdíl od voleb do Sněmovny ale Češi žijící v zahraničí nemohli hlasovat na velvyslanectvích, ale museli se dostavit do ČR.

- Ke schválení vstupu České republiky do Evropské unie stačilo, aby byla pro alespoň nadpoloviční většina hlasujících. Přijatý zákon o referendu o přistoupení České republiky k Evropské unii totiž nestanovil žádnou minimální hranici účastí voličů.

- Ve stejné vlně rozšíření jako ČR vstoupily do Evropské unie také Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Malta, Maďarsko, Polsko, Slovensko a Slovinsko. S výjimkou Kypru se všude konala referenda, byť v Estonsku a na Maltě byla nezávazná. Právě v tomto ostrovním státě měl vstup do EU nejnižší podporu (pro se vyslovilo 53,65 procenta účastníků). Naopak v Litvě, na Slovensku a ve Slovinsku bylo pro kolem 90 procent hlasujících.

- První referenda o vstupu do tehdejšího Evropského společenství (ES) se konala v roce 1972 a zatímco Irové a Dánové se vyslovili pro, v Norsku byla mírná většina hlasujících (53,51 procenta) proti. Norové se vyslovili proti vstupu do již EU také na konci listopadu roku 1994, kdy bylo proti 52,2 účastníků referenda. Ve stejném roce dopadla opačně lidová hlasování v Rakousku, Finsku a Švédsku.

- V případě Bulharska a Rumunska (země vstoupily do EU společně v lednu 2007) hlasoval jen parlament, na rozdíl od nejnovějšího člena unie Chorvatska. Tam se v referendu v lednu 2012 vyslovilo pro vstup 66 procent voličů, kteří přišli k urnám. O čtyři a půl roku později, v červnu 2016, se pak konalo v Británii referendum o vystoupení z EU, ve kterém těsně (51,89 procenta) zvítězili příznivci opuštění unie. V Británii se už v roce 1975 hlasovalo o setrvání v ES, dvě třetiny voličů tehdy byly pro.