Vypadá jako náklaďák, jezdí jako náklaďák, ale náklaďák to není. Čeští dopravci čím dál více používají kamiony maskované za traktory. I když na poli nikdy nebyly.
Začnete malým kolem vepředu, velkým vzadu, nad to nakreslíte kabinu a přední čumák s trčícím komínem. A traktor je na světě. Na této podobě nejběžnějšího zemědělského stroje se asi všichni shodneme. Jenže pozor! Zažitá představa vzala již dávno zasvé. Nejlépe to vědí ve východočeských Otovicích u Broumova. Každý den totiž touto podlouhlou obcí u polských hranic projíždějí traktory, jež ty běžné nepřipomínají ani trochu.
"Jsou to prostě kamiony, které vozí štěrk z polského kamenolomu. Máme tu značku zakazující vjezd nákladním vozům nad šest tun, jedna místní firma si ale nechala náklaďáky zaregistrovat jako traktory, a zákaz tím obešla," vysvětluje pro časopis TÝDEN místostarosta obce Josef Barvíř. Situace trvá už čtyři roky a místní s policisty po boku jen bezmocně přihlížejí.
Kříženec "kamionotraktor"
Zákony to totiž dovolují. Může za to nařízení Evropské unie z roku 2013, které hlavně kvůli tlaku německých zemědělců umožnilo zaregistrovat na první pohled běžné nákladní vozy jako traktory. "Pro schvalování, co je traktor, opravdu není zas tak důležitá vizuální podoba," bourá zažité představy mluvčí ministerstva dopravy Zdeněk Neusar. Traktor ministerstvo identifikuje hlavně podle kabiny. Aby vůz splňoval náležitosti traktoru, musí ji mít zpevněnou. Běžný traktor má ocelový rám zabudovaný přímo do kabiny, zatímco "kamionotraktor" je potřeba trochu upravit. "Vozidlo musí mít ochranný rám nad kabinou. Je to ochrana řidiče při převrácení stroje," vysvětluje Marek Šimkovský z firmy P&L, jež traktory přestavěné z nákladních vozů prodává.
A koupě takového stroje není úplně marná. Proti klasickému kamionu má dost výhod. Jeho vlastník nemusí platit silniční daň, neplatí pro něho pravidelné povinné přestávky, nevztahují se na něj běžné zákazové značky pro nákladní vozy a na technickou nemusí jako kamiony po dvou letech, ale až po čtyřech. "I když zrovna tato výhoda už s letošním říjnem zmizí," doplňuje Neusar. A ještě je tu jedna odlišnost - ta nejzajímavější. "Kamionotraktory" mohou totiž stejně jako traktory řídit už sedmnáctiletí šoféři.
Kolosy projíždějící Otovicemi váží přitom běžně třicet tun a představa, že za volantem sedí nevyježděný mladík, který nemá řidičák ani na osobák, je trochu děsivá. Zjevnou nevýhodou je také omezená rychlost na pouhých 70 kilometrů v hodině. Auto proto nesmí na jakékoli rychlostní silnice, kde se musíte pohybovat alespoň osmdesátkou. I tak výhody převažují.
Česká kulišárna
Unie zavedla výjimku hlavně kvůli zemědělcům a počítala s tím, že se v jiném odvětví ani neobjeví. Náklaďáky měly suplovat traktory na poli, kde by jely vedle sečícího kombajnu, do korby by padala sklizená plodina a ony by ji pak dovezly do sila nebo jiného skladu.
"Mělo to zemědělcům zefektivnit jejich podnikání. Komodity se totiž přepravují na stále větší vzdálenosti a při takových cestách mají nákladní vozy jasné výhody před traktory. Jsou rychlejší, mají nižší spotřebu a vyšší životnost," vysvětluje prodejce vozů Šimkovský. Tedy přesněji řečeno, prodává jediný český náklaďák, který lze v současné době přestavět na traktor - kopřivnickou Tatru. Z cizí provenience lze takto upravit kamiony zhruba dalších pěti značek.
Nařízení Unie je tedy využíváno v řadě členských států. Jen Češi zase překvapili a díky své pověstné vynalézavosti vyslali zmutované traktory na silnice a vozí jimi leccos. "Hned poté, co byla tato věc poprvé medializována, se nám ozvalo pár lidí, kteří zjišťovali, jaké jsou možnosti. Autem chtěli vozit štěrkopísky nebo betonové směsi," říká Šimkovský.
Ministerstvo na čekané
Někteří čeští dopravci vidí v náklaďácích s "téčkem" v technickém průkazu jednoznačné zlevnění svých cest. V současné době jezdí po českých silnicích celkem 131 podobných hybridů. Jen Marek Šimkovský jich ve Velkém Meziříčí prodá dvacet za rok.
Ministerstvo dopravy zatím vyčkává a na rozdíl od prodejců tak trochu doufá, že nenastane nějaký velký "kamionotraktorový" boom. "Pak bychom museli do věci asi vstoupit a legislativu trochu upravit. Už teď například uvažujeme o tom, že by i traktory platily silniční daň a mohli je řídit jen lidé plnoletí," říká mluvčí ministerstva dopravy Zdeněk Neusar.
Do té doby se asi na českých silnicích začnou hojně objevovat značky zakazující vjezd traktorům. A Otovice půjdou příkladem. "O umístění té značky už jsme rozhodli a chtěli bychom ji instalovat do měsíce. Běžné nákladní vozy, i ty se specifikací traktoru, nás tak budou muset požádat o výjimku, aby mohly naší obcí jezdit," říká Josef Barvíř.
Několik kamionů denně Otovice snesou, ostatně jsou z minulosti zvyklé na daleko hustší dopravu. Aby ne, leží totiž na strategické silnici, která je pro Poláky nejen branou do Česka, ale po projetí Broumovského výběžku také výhodnou zkratkou mezi třicetitisícovým Kladskem a stotisícovým Wałbrzychem. Snaze Otovických jakkoli cestu kamionové dopravě znesnadnit se proto nedá moc divit.
Novou silnici?
Otovice dokonce několik let odmítají krajskou nabídku na opravu místní komunikace, což by každá další vesnice brala všemi deseti. Jenže tady na dohled od Polska se bojí, že by kraj na opravenou silnici obratem pustil nákladní vozy, kterých by dozajista nebylo málo. Totéž se tady řeší i v případě železnice. V Otovicích by mohla vzniknout zajímavá železniční propojka mezi Českem a Polskem. Trať tu ostatně do roku 1953 vedla a zbývalo by obnovit jen zhruba čtyři kilometry kolejí. Jenže i tady už Otovičtí vidí, jak by místním "nádražíčkem" projížděly hlavně nákladní vagony. Proto se rozhodli jednat, koupili klíčový pozemek bývalé trati a s krajem chtějí dohodnout kompromis.
"Jestli tady má jezdit vlak, spojenectví s krajem potřebujeme. Pokud tady nákladní vlaky projedou v rozumné míře a k tomu nějaký vlak osobní, tomuto regionu to může pomoci," řekl před časem starosta Otovic Petr Novák.
V tomto ohledu je tedy jasné, proč zmutované traktory Otovické tak naštvaly. Zkrátka se snažíte kamiony jakkoli vystrnadit, a najednou vám přijedou do vesnice tahače s návěsem, které však papírově tahače nejsou.
My jsme "kamionotraktor" u prodejce důkladně prostudovali. A vyjma ocelového rámu nad kabinou opravdu nemáte šanci poznat, že se díváte na traktor. Prostě klasická tatrovka. Rozdíl poznáte ve chvíli, kdy se řidič rozhodne sjet ze silnice a pokračovat po louce, což pro běžné náklaďáky většinou znamená konečnou. "Kamionotraktor" má ale náhon všech kol, buď čtyř, nebo šesti, takže ani v těžkém terénu nezapadne. Speciálně upravena je i převodovka, takže vůz dokáže jet šnečím tempem po boku kombajnu. Zkrátka zemědělský speciál, který Češi pochopili zase trochu jinak.
