Důvěra lidí
Vzdělaní věří očkování nejmíň, u covidu ho ale podporují nejvíc, ukázal průzkum

Lidé s vyšším vzděláním a vyšším příjmem nejvíce podporují očkování proti nemoci covid-19, přestože paradoxně mají ze všech nejnižší důvěru k obecnému očkování proti nemocem. Vyplývá to ze studie vědců Masarykovy univerzity a Univerzity Karlovy. Gabriela Peringerová z tiskového oddělení Masarykovy univerzity v úterý v tiskové zprávě uvedla, že podle vědců v době pandemie covidu výrazně klesla všeobecná důvěra v očkování v porovnání s dřívějšími lety.

Zjištění plynou z pilotní studie výzkumu nazvaného Současná česká rodina. Podle studie většina lidé důvěřuje očkování jako takovému, důvěra ale v době pandemie klesá. "Zatímco v době před pandemií očkování důvěřovalo 85 procent lidí, v prosinci 2020 to bylo jen 64 procent lidí," uvedl člen výzkumného týmu Tomáš Zvoníček. Vzrostl zejména počet lidí váhavých v případě očkování, a to z 12 procent v roce 2008 na loňských 30 procent. Jedním z důvodu změny je podle Zvoníčka pandemie.

Nižší důvěra obecně k očkování proti nemocem je podle Peringerové charakteristická spíš pro osoby s vyšším vzděláním a vyšším příjmem. "Čím vyšší mají lidé vzdělání, tím nižší je u nich důvěra k očkování. Až dvě pětiny vysokoškolsky vzdělaných Čechů k očkování vyjadřují nejistotu či vyloženě nedůvěru, což je nejvíce ze všech vzdělanostních skupin," uvedla Peringerová. Opačně je tomu ale u ochoty očkovat se proti covidu. "V dubnu 2021 celkem 60 procent vysokoškolsky vzdělaných lidí prohlašovalo, že se nechají očkovat, zatímco stejný poměr osob se základním vzděláním tehdy očkování odmítal nebo nebyl rozhodnut," řekl Zvoníček.

Ochota očkovat se proti covidu-19 podle vědců souvisí překvapivě pouze slabě s postojem k očkování jako takovému. "Vzniká tak jakýsi covidový očkovací paradox. Vysokoškolsky vzdělané osoby jsou sice k očkování jako takovému nejkritičtější, současně však projevují nejvyšší ochotu se nechat očkovat proti onemocnění covidu-19," uvedl vedoucí výzkumného týmu na Masarykově univerzitě Martin Kreidl.

"Zdá se, že vzdělaným elitám umožňuje vyšší důvěra v instituce překonat jinak vnímaná rizika a obavy spojené s očkováním, a očkování proti covidu-19 tak například z pragmatických důvodů podstoupit. Spolu s tím se však stávají 'uzlovými body' šíření nedůvěry k očkování do jiných vrstev společnosti, které již ovšem nemusí disponovat patřičnými zdroji k překlenutí nedůvěry, a aplikaci očkování tak odmítnou," řekl Kreidl. Dodal, že důsledkem postupné eroze důvěry k očkování je pak vzhledem ke snížené kolektivní imunitě i nedostatečná funkčnost očkování jako takového.

Výzkum i dál pokračuje a vědci mají ambici zahrnout do něj až 6000 dotazovaných. Výsledkem bude rozsáhlý soubor dat o tom, jak české rodiny žijí, jak se v posledních letech změnily, co si lidé o rodině myslí a co plánují.