Obce se stále častěji snaží zamezit na svém území živelné výstavbě satelitních městeček. Na některých místech dokonce v komunálních volbách vyhrála sdružení, jež slibují, že megalomanské plány developerů zastaví, nebo alespoň výrazně zeštíhlí.
Ve středočeské Hostivici bylo v říjnových obecních volbách mediálním tématem číslo jedna znovuzvolení nepravomocně odsouzeného exhejtmana Davida Ratha do tamního zastupitelstva. Jenže pro budoucnost města byla důležitější jiná událost: v komunálkách zvítězilo sdružení HOme - Hostivice město, jehož ústředním tématem je zastavení rozsáhlé výstavby nových rodinných domů a dalších staveb.
Přeplněná Hostivice?
"Hostivice dnes stojí na rozcestí. Buď si vybere rozumný a promyšlený rozvoj uvnitř města, anebo cestu nekontrolovatelného růstu do polí. Jsme pro první možnost," uvedla před volbami Klára Čápová, kandidátka na hostivickou starostku. Hostivice už přitom má za sebou několik vln rozšiřování, kdy se město rozrostlo o několik tisíc lidí. Teď by se měly přistěhovat další tři tisíce, což je asi třetina úředně přihlášených obyvatel. Podle Čápové to způsobí výrazné dopravní potíže, znovu vznikne nedostatek míst ve školce a škole nebo opět přestane stačit kapacita čistírny odpadních vod. "Plánovaná zástavba je odtržená od hlavní části obce, vyroste nové město za městem," tvrdí Čápová, podle níž se tyto plány nelíbí ani okolním obcím. "Přijdeme o místa, která máme rádi, kde sportujeme, procházíme se a odpočíváme."
Dosavadní starosta Jaroslav Kratochvíl ovšem takové černé scénáře odmítá. "Zmiňovaná zástavba je řešena i se stavbou předškolního zařízení a s občanskou vybaveností. Zátěž města - včetně dopravní - je podle studií zanedbatelná," napsal Kratochvíl v Hostivickém měsíčníku. Developer se podle něho dokonce zavázal, že pokud město rozsáhlou výstavbu odsouhlasí a schválí příslušný územní plán, postaví v městské části Břve rozsáhlý areál s přírodním koupalištěm, bazénem, ledovou plochou, gymnastickou halou, běžeckým oválem a fotbalovým hřištěm v celkové hodnotě 600 milionů korun. "Občané Hostivice by měli zajištěn volný přístup za zvýhodněné vstupné. Spolek HOme ale dělá vše pro to, aby změnu územního plánu zastavil," postěžoval si starosta Kratochvíl.
Výsledek říjnových komunálních voleb ho však zaskočil. Zatímco před čtyřmi roky dostalo jeho sdružení Středočeši2012.cz více než 36 procent hlasů a všechny své soupeře převálcovalo, letos se propadlo o deset procent. A jak bylo řečeno, vítězem se stalo právě hnutí HOme - Hostivice město, a to téměř s třiceti procenty. "Také nás výsledek samozřejmě překvapil," nezastírá Klára Čápová. Tvrdí, že si ho odpracovali. Ona a její spolupracovníci před volbami pořád někde stáli s mapami a ukazovali lidem, co nová výstavba přinese.
"Pokud byli lidé ochotni nám naslouchat, získali jsme je," tvrdí Čápová, jejíž hnutí ještě minulý týden vyjednávalo koalici. Věří, že se nakonec rozsáhlou výstavbu zastavit podaří, i když do budoucna se novým domům nebrání, byť v omezené míře. Nejprve se ale prý musí zvelebit sama Hostivice, vybudovat potřebné služby nebo vyřešit doprava. Jako jeden z příkladů uvádí, že město má víceleté gymnázium, ale náctiletým se tu nenabízí téměř nic. "Skoro za vším se pak musí jezdit do Prahy," konstatuje Čápová.
Krizová manažerka v Chýni
Téměř na dohled od Hostivice stojí vesnice Chýně. Původní obec s pěti sty obyvateli "nakynula" na nynější 3,2 tisíce lidí, přičemž za pár let jich tu má bydlet na sedm tisíc. Skoro by se dalo říct, že Chýně je český stavební tygr a zanedlouho se přemění z vesnice na město. Jenže místní radnice si nepřeje nic jiného, než aby se konečně stavět přestalo. Rozvoj obce totiž v současné době neurčuje její vedení, ale developeři, kteří místní území prakticky ovládli.
"Vůči nim stále taháme za kratší konec provazu. Nemáme skoro žádné obecní parcely. Musíme se doprošovat, aby nám vůbec nechali volný pozemek na nějakou občanskou vybavenost. Často uspějeme jen tehdy, když jim za to něco povolíme, třeba zahuštění zástavby, což si ovšem vůbec nepřejeme," říká starostka Anna Chvojková. I díky tomu, jak se snaží na developerech získat, co se dá, v říjnových komunálních volbách obhájila své místo na radnici více než přesvědčivě. "Když jsem sem před čtyřmi lety nastupovala, byla jsem vysloveně krizovým manažerem. A ještě tak dvě volební období budeme na radnici hasit jen problémy spojené s masovou výstavbou. Na nic jiného nezbudou peníze," vykládá Chvojková.
Příkladem je nová škola pro 460 dětí, kterou radnice otevřela loni v září. "Už teď víme, že kapacitně nestačí. Jelikož se k nám stěhují většinou mladí lidé, rodí se tu osmdesát dětí ročně. Kvůli nové škole jsme se dost zadlužili, více než šedesáti miliony, a to už víme, že budeme muset postavit další," říká starostka, jež je původním povoláním geografka. Škola nicméně není jediným problémem. Na tři tisíce obyvatel jsou v Chýni jen dva konzumy. Ve staré části obce má většina ulic nezpevněný povrch. Strádá kulturní život, protože radnice na něj nemá peníze. Dost skřípe i soužití domorodců s nově příchozími. Developeři ale "jedou" na zisk. Domy za miliony jim jejich zákazníci trhají z rukou a v tu chvíli je vůbec nezajímá, že nebudou mít kde nakoupit nebo kde trávit volný čas. "To pak přijdou za námi na radnici a stěžují si na to, že se jim tu nežije tak dobře jako dříve v Praze," směje se starostka.
Viníkem současného stavu je podle ní především územní plán z roku 2004, který šel stavbařům víceméně na ruku. Přitom vše mohlo být jinak. "Mám ho strašně ráda a ráda si ho prohlížím," přináší starostka na stůl pečlivě vyvedený výkres - původní územní plán z roku 1996 měl z Chýně udělat moderní městečko. "Je tu vše, plochy nové výstavby, průmyslové objekty, parky táhnoucí se podél dvou zdejších vodotečí i dva sportovní areály. Nic z toho ale nemáme, stejné vedení obce, které schválilo tento plán, v roce 2004 odsouhlasilo změnu jakoby stvořenou pro developery," konstatuje Chvojková.
Co za tím tehdy bylo, se v Chýni jen šušká a už se po tom ani moc nepátrá. Mohlo by se ukázat, že rozhodla síla peněz. Tehdejší starosta byl ostatně současně majitelem parcel v rozvojovém území. "Co mě nejvíce mrzí, je ale to, že jsme mohli být sebevědomou svébytnou úspěšnou obcí, místo toho jsme pouhým satelitem Prahy," stýská si starostka. Chýni by prý pomohlo, kdyby dorazila nějaká další finanční krize: "Aby se přestalo stavět a lidé nad koupí více přemýšleli," vysvětluje.
Stavební etapy v Říčanech
Ve středočeských Říčanech, jednom z nejžádanějších měst pro bydlení v celé republice, se kvůli hrozbě příliš rychlého rozrůstání rozhodli k zásadní změně územního plánu. Vedení města uvolňuje stavební pozemky po etapách podle principu: nejdříve dostatečná infrastruktura včetně dopravy, zeleně nebo odpovídajícího počtu míst ve školách a až poté další rozšiřování obce. Etapy by měly být tři, přičemž do té první spadají zastavěná území. "Předpokládáme, že v prvních pěti letech by se mohl v zastavěných územích vytvořit prostor přibližně pro tisíc nových obyvatel," říká starosta Vladimír Kořen, jehož hnutí Klidné město získalo v říjnových komunálkách více než padesát procent hlasů. I tak nicméně přiznává, že prosadit etapovitou výstavbu nebylo jednoduché. A nevylučuje, že se někteří majitelé pozemků nebo investoři nakonec obrátí k soudu.
Podobnou cestou se vydaly Šimonovice nedaleko Liberce, jež se za deset let rozrostly z 390 na 1,2 tisíce obyvatel. I tady za tím stojí developeři, kteří se vrhli na velké zemědělské pozemky, o něž žádný hospodář nestál. Na uzdě je naštěstí držel územní plán. "Developery jsme sem tak mohli pouštět postupně. Dávali jsme jim různé podmínky. Nedovolili jsme jim například stavět, dokud nám za korunu nedají pozemek na školku. Šedesát procent mohlo být věnováno na výstavbu rodinných domů a čtyřicet procent musel investor ponechat na občanskou vybavenost," říká starostka Leona Vránová. V roce 2013 však obec stavební investory zastavila. Už toho podle ní bylo moc. "Teď je potřeba, abychom měli čas na svoje projekty. Postavili jsme kanalizaci, opravili silnice a zrovna teď jsme podali žádost o dotaci na školku. Developeři teď mají smůlu," tvrdí.
Petice ve Valticích
Nová výstavba se stala vyhroceným předvolebním tématem také v jihomoravských Valticích. Bezmála čtyři stovky tamních obyvatel podepsaly petici proti plánům v jižní části města, kde by jen v první etapě měla vyrůst více než stovka rodinných domů. Petici podpořilo hnutí Valtičané 2018.
"Nemáme nic proti výstavbě, ale nesmí být skoková, musí se koordinovat, zachovat původní kolorit města," vyjmenovává Vít Havel, dvojka na kandidátní listině Valtičanů 2018. Hnutí říjnové volby vyhrálo - dostalo přibližně 31 procent hlasů. Nakonec ale nebude mít starostu ani svého člena v městské radě. Vznikla koalice "poražených", hlavou města zůstane Pavel Trojan z ČSSD.
"Jako starosta nemůžete být pro plánovanou výstavbu ani proti ní," říká Trojan a odvolává se na platný územní plán, jenž v dotčeném místě s novými domy počítá. "Investoři vlastně jen dodržují tento územní plán, který vznikl ještě v době, kdy jsem nebyl v zastupitelstvu," konstatuje starosta. Tvrdí, že se s developery snaží dojednat takové podmínky, aby nová výstavba zasáhla do života obyvatel co nejméně - například automobilová doprava by se měla odklonit mimo centrum města.
Řícmanice zachránil palác
Obci Řícmanice u Brna pomohl před developery zase movitý podnikatel ve fotovoltaice. Koupil pozemky od mnoha různých vlastníků a na ploše průměrně velkého satelitu si postavil vlastní sídlo. Obří vila s neuvěřitelně rozsáhlým pozemkem vesnici z leteckého pohledu zcela dominuje. A Řícmanice z toho těží. "Je to slušný člověk, který obci v mnohém pomohl. Například nám zaplatil sportoviště, jež v létě slouží jako multifunkční hřiště a v zimě jako kluziště. Platí i jeho provoz a my jsme mu opravdu vděčni," říká Libor Slabý, starosta obce.
Takového souseda by si přáli i v jiných obcích, které zápasí s developerskými plány. Například ve zmiňované středočeské Chýni. Tamní starostka Anna Chvojková si nejprve obrázek obrovské vily u Brna fascinovaně prohlíží a pak vyhrkne: "Nechce se pán přestěhovat? Nám by totiž dost pomohl."
