Vzájemná spolupráce
Vztahy s Německem narušují neshody v otázce migrace

Česko-německé vztahy výsledek nadcházejících voleb do německého Spolkového sněmu nijak výrazně neovlivní, neboť mají dobré základy, na kterých se dá stavět. Myslí si to německá poslankyně, která se dlouhodobě věnuje vztahům s Českem, i bývalý český velvyslanec v Německu.

Řešit bude podle nich ale nutné otázku migrace, která soulad ve vzájemných vztazích v současnosti narušuje. Na tom, jak moc neshody kvůli přijímání uprchlíků vztahy poškozují, se ale oslovení neshodují. Podle Češky, která několik let žije v Berlíně, je vztah k Česku pouze jedním z množství témat, o kterých se hovoří, a Němci se k němu staví spíše lhostejně.

"Myslím, že vztahy mezi Německem a Českem jsou tak dobré, jak ještě nikdy v našich dějinách nebyly," řekla v rozhovoru německá poslankyně a dlouholetá předsedkyně česko-německé poslanecké skupiny Petra Ernstbergerová. "Samozřejmě dochází i k tomu, že nemáme v rámci Evropské unie, ale ani mezi sebou vždy stejný názor. To se ale u přátel a partnerů může stávat," uvedla. Pozitivní podle ní je, že Češi a Němci o sporných bodech dokážou mluvit. "To ukazuje sílu našich vztahů," dodala členka Sociálnědemokratické strany Německa (SPD) Ernstbergerová.

"Rozdíly panují samozřejmě v otázce migrační politiky Německa, ale ty má Německo nejen s Českem, ale i s dalšími státy," řekla dále poslankyně, jež ve Spolkovém sněmu zastupuje volební obvod Hof, který v Bavorsku sousedí s Karlovarským krajem. V budoucnosti podle ní bude třeba v této otázce hledat "společné evropské řešení". "Není to problém Německa, je to evropský problém," řekla Ernstbergerová. Podle ní nemůže jediná země sama migraci vyřešit.

Zda pozice Česka v migrační krizi poškodila jeho obraz v Německu, je podle Ernstbergerové těžké říci. "I v Německu existují dva tábory. Německé obyvatelstvo také není jednotné," uvedla s tím, že na základě vlastní pozice jednotliví Němci hodnotí také českou politiku v migrační krizi. "Jedni říkají: Ano, Češi mají pravdu, že nemusíme přijímat každého. A druzí říkají, že to není v pořádku, co Češi dělají," dodala. Tento způsob hodnocení se ale podle ní nevztahuje jen na Česko, ale i na ostatní evropské státy.

Výroky Schulze vyvolaly pozornost

V Česku v poslední době vyvolaly pozornost výroky předsedy SPD Martina Schulze, který navrhl, aby Evropská unie odebrala část dotací zemím, které odmítají přijímat uprchlíky. Podle Ernstbergerové ale tento jeho návrh v aktuální kampani před volbami žádnou velkou roli nesehrál a byl "jen jedním z řady návrhů na řešení". Debata se podle ní vedla spíše o principiálním řešení, "jak bude Německo do budoucna zacházet s uprchlíky". Kancléřka Angela Merkelová v minulosti opakovaně odmítla spojovat otázku evropských dotací s postojem zemí k přijímání uprchlíků.

Základy česko-německých vztahů jsou i díky Česko-německé deklaraci, která letos oslavila dvacáté výročí, velmi silné, myslí si Ernstbergerová. "Aby v budoucnu došlo k nějaké velké roztržce, musely bychom tyto základy velmi silně narušit," řekla. "Ať už (po volbách) nastoupí jakákoli vláda, musíme spolu dál hovořit. Česko-německé vztahy jsou dostatečně silné na to, aby přečkaly i konflikty," řekla Ernstbergerová, která po 23 letech v září Spolkový sněm opustí.

Za nejlepší v novodobé historii označili vztahy s Německem v minulosti opakovaně také čeští politici. Například premiér Bohuslav Sobotka tak učinil mimo jiné na podzim roku 2015, tedy na vrcholu migrační krize.

Podle bývalého českého velvyslance v Německu a současného ředitele zahraničního odboru Pražského hradu Rudolfa Jindráka hraje v česko-německých vztazích v současnosti téma migrace velkou roli. Na rozdíl od Ernstbergerové si dokonce myslí, že spory při řešení migrační krize mohou vzájemné vztahy zničit. "Nechci být prorokem špatných zpráv, ale... tohle nám bude ty vztahy hodně komplikovat," uvedl v rozhovoru.

Zásadní bude podle Jindráka nyní pro Česko to, jakým způsobem se výsledek voleb do německého Spolkového sněmu promítne do evropské politiky i do německo-francouzské spolupráce, která je určující pro směřování Evropské unie. Pokud zůstane i v příštích letech kancléřkou Angela Merkelová, je to podle něj do značné míry zárukou, "že ty menší státy nebudou úplně přehlížené". Předsedkyně Křesťanskodemokratické strany (CDU) totiž klade daleko větší důraz na bilaterální vztahy než její sociálnědemokratický protikandidát Schulz, u nějž hraje větší roli "evropanství", řekl Jindrák. Schulz v minulosti působil hlavně v evropské politice, naposledy byl předsedou Evropského parlamentu. Roli podle bývalého českého velvyslance v Německu ve vzájemných vztazích hrají i zdánlivé maličkosti - například to, že má Merkelová k Česku určitý vztah: v 80. letech totiž působila jako mladá vědkyně několik měsíců v Praze.

Podle Renaty Kopřivové, Češky žijící v Berlíně od roku 2013, kdy absolvovala stáž v kanceláři poslance německého Spolkového sněmu, se německá společnost a média vztahem k Česku příliš nezabývají. "Mám pocit, že jsme jim více méně lhostejní," řekla. Pokud už se v posledních letech v Německu o Česku mluvilo, bylo to podle ní spíše negativně, a to v souvislosti s českým postojem k přijímání uprchlíků. "Je to ale jedna ze zpráv, nedělá se z toho tady takové haló jako v Čechách z uprchlíků v Německu," dodala.