Za 25 let se ČR stala uznávaným a úspěšným členem NATO

Základní údaje o členství České republiky v NATO k 25. výročí (12. března) vstupu ČR, Maďarska a Polska do NATO:

- ČR společně s Maďarskem a Polskem vstoupily do NATO 12. března 1999 jako první postkomunistické země v první vlně rozšiřování. Ministr zahraničí ČR Jan Kavan a jeho kolegové z Polska a Maďarska Bronislaw Geremek a János Martonyi odevzdali ve městě Independence v americkém státě Missouri ministryni zahraničí USA Madeleine Albrightové ratifikační listiny o vstupu svých zemí do NATO. Stalo se tak osm let po rozpuštění Varšavské smlouvy.

- Vstup do NATO bývá označován za jeden z největších úspěchů české zahraniční politiky po listopadu 1989. Česká republika se ale podílela na společných akcích NATO již od přijetí aliančního programu Partnerství pro mír v roce 1994.

- Již pár dní po vstupu ČR čekala zatěžkávací zkouška v souvislosti s válečným konfliktem v Kosovu. Náletů se ČR přímo neúčastnila, souhlasila však s přistáváním letadel a přesuny jednotek NATO přes své území. Česká politická scéna ale reagovala na konflikt nejednoznačně. Politici vládní ČSSD i tehdejší šéf sněmovny Václav Klaus se zásahem nesouhlasili.

- Česká pozice v alianci se výrazně zlepšila v období po teroristických útocích na USA 11. září 2001, kdy Spojené státy i aliance ocenily ochotu a schopnost Česka podílet se na boji proti terorismu. Češi útok teroristů rozhodně odsoudili, zavedli zvýšená bezpečnostní opatření uvnitř státu a zapojili se do celosvětové protiteroristické kampaně.

- Na výsluní se ČR dostala v listopadu 2002, kdy Praha hostila dvoudenní summit aliance, který se konal poprvé za někdejší železnou oponou. Počtem hlav států to byla tehdy dosud největší akce, jakou kdy ČR či Československo pořádaly. Summit, který poprvé pořádala země bývalého socialistického bloku, mimo jiné rozhodl o pozvání Bulharska, Estonska, Litvy, Lotyšska, Rumunska, Slovenska a Slovinska do Severoatlantické aliance.

- Prestižní záležitostí také bylo jmenování Jiřího Šedivého náměstkem generálního tajemníka NATO Jaapa de Hoopa Scheffera pro obrannou politiku a plánování v roce 2007 (do roku 2010) a hlavně působení někdejšího náčelníka generálního štábu české armády a současného prezidenta Petra Pavla ve funkci předsedy vojenského výboru NATO v letech 2015-2018, což je po generálním tajemníkovi druhá nejvyšší funkce Severoatlantické aliance. Do vysoké alianční funkce se také dostal Luděk Kolesa, který byl v letech 2007 až 2001 hlavním praporčíkem aliančního velitelství pro transformaci v americkém Norfolku, který odpovídá za rozvoj poddůstojnického a praporčického sboru členských zemí NATO i partnerských států.

- Největší respekt si česká armáda vydobyla účastí na zahraničních misích, kterých se ale účastnila již před vstupem do NATO. První zahraniční misí čs. armády po pádu komunistického režimu byla účast protichemické jednotky v operaci Pouštní bouře (1990-91) v Perském zálivu.

- Problémem nejen ČR je snižování rozpočtů na obranu. Lídři zemí NATO se v září 2014 na summitu ve Walesu zavázali, že vojenské rozpočty se budou postupně zvyšovat tak, aby nejpozději v roce 2024 dosáhly dvou procent HDP v jednotlivých zemích. Zatímco v roce 1999, kdy ČR vstoupila do NATO, podíl výdajů na obranu Česka činil 2,25 procenta HDP, loni činily české výdaje na obranu podle odhadu NATO 1,5 procenta HDP. V letech 2014 a 2015 se výdaje dokonce dostaly pod jedno procento. Česká Poslanecká sněmovna loni v dubnu schválila zákon, podle kterého bude Česko vynakládat každoročně nejméně dvě procenta HDP na obranu. Podobný zákon mají třeba v Polsku, Rumunsku, Litvě a Lotyšsku.

- Jako uznávaný a spolehlivý člen aliance se Česká republika podle vyjádření aliančních partnerů opět ukázala po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022. Česká republika Ukrajině pomáhá s dodávkami zbraní, munice nebo s výcvikem ukrajinských vojáků. Česká armáda se významně podílí na posilování východního křídla aliance působením v Pobaltí nebo na Slovensku.

- V uplynulém roce Česká republika uskutečnila nejdražší armádní nákupy od vzniku České republiky i od jejího vstupu do NATO. Pořízení 246 pásových bojových vozidel pěchoty CV90 za 59,7 miliardy korun, které loni v květnu schválila vláda, překonal nákup 24 letounů páté generace F-35 za 150 miliard korun. Pořízení 24 letounů F-35 koncem ledna stvrdili podpisem memoranda ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a americký velvyslanec v ČR Bijan Sabet. První stroje budou hotové v roce 2029, jejich dodávky do ČR začnou v roce 2031 a skončí do roku 2035.

- Stálým představitelem ČR při NATO je od srpna 2019 Jakub Landovský, kterého v létě vystřídá David Konecký, vrchní ředitel sekce bezpečnostní a multilaterální ministerstva zahraničí.

- Před přijetím ČR do NATO se souhlas s případným členstvím pohyboval podle tehdejšího Institutu pro výzkum veřejného mínění (IVVM) od 50 do 57 procent, zastoupení odpůrců členství dosahovalo před přijetím do NATO maximálně 32 procent. Podpora členství poklesla o několik procent po náletech NATO na Srbsko kvůli jeho počínání v Kosovu. Na konci roku už byla podle IVVM spokojena s členstvím polovina veřejnosti. Podle Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR (CVVM) bylo nejvíce Čechů s členstvím v alianci od roku 1999 spokojeno v červnu 2022 - skoro tři čtvrtiny Čechů. Průzkum provádělo CVVM od poloviny března 2022, tedy již v době, kdy začala ruská invaze na Ukrajinu. V předchozích letech vyjadřovalo spokojenost s členstvím v NATO mezi 54 až 60 procenty Čechů.