Ministerstvo obrany
Za rok boje proti koronaviru armáda nasadila asi 17 500 vojáků

Armáda během téměř roční účasti v boji proti pandemii koronaviru nasadila asi 17 500 vojáků. Jmenný seznam vojáků, kteří se do potírání pandemie zapojili, by byl kratší, protože někteří z nich sloužili opakovaně. Pomáhali v nemocnicích a sociálních zařízeních, při tvorbě tzv. Chytré karantény, při přepravě materiálu nebo při hlídání hranic. Zapojili se i do testování, za deset loňských měsíců vojáci otestovali přes 71 tisíc lidí. Řekla to mluvčí generálního štábu Magdalena Dvořáková. První případy nákazy koronavirem se v Česku potvrdily loni na začátku března.

Armáda se podle Dvořákové do boje s koronavirem zapojila 2. března, tedy druhý den po potvrzení prvních nakažených. Náčelník generálního štábu Aleš Opata tehdy vydal nařízení, kterým stanovil úkoly pro armádu, pokud by v Česku vypukla epidemie. Jedním z prvních nasazení byla pomoc při kontrolách a testování na hraničních přechodech, od poloviny března pak vojáci společně s policisty hlídali uzavřené hranice s okolními státy. V deseti rotacích armáda na hranice poslala 9074 vojáků a 1171 kusů techniky.

Současně se do řešení krize kolem pandemie zapojila i armádní logistika při přepravě zdravotnického materiálu, například ochranných prostředků zakoupených v Číně. Během dvou měsíců asi 400 vojáků najezdilo asi 50 tisíc kilometrů a přepravilo 200 tun materiálu. Zapojilo se i armádní letectvo, a to při přepravě v rámci Česka i při letech do zahraničí.

Vojenští piloti se loni v jarních měsících podíleli také na pomoci českým občanům, kteří se kvůli zavřeným hranicím nemohli vrátit ze zahraničí. Kromě několika letů armádního speciálu využívalo české ministerstvo zahraničí k repatriacím i civilní letadla a autobusy, zajišťovalo i výjimky pro tranzit. Celkem takto česká diplomacie od 14. března do 14. dubna pomohla s návratem více než 5000 Čechům a 1000 občanům jiných států, země EU naopak zajistili přepravu 531 Čechům, sdělila mluvčí ministerstva zahraničí Zuzana Štíchová. Většinu nákladů na repatriační lety Česku uhradila Evropská unie.

Výrazným způsobem se armáda také zapojila do projektu Chytré karantény. Do čela centrálního řídícího týmu byl postaven generálmajor Petr Procházka a "duchovním otcem" Chytré karantény se stal plukovník Petr Šnajdárek. Za jeho práci ho v říjnu prezident Miloš Zeman ocenil medailí Za zásluhy. Armáda také vyčlenila několik desítek vojáků pro odběrové týmy, které vyjížděly testovat lidi s podezřením na nákazu koronavirem. Do konce loňského roku vojáci zajistili 71 064 odběrů.

Již během první vlny epidemie byli vojáci nasazeni ve dvou sociálních zařízeních v Ostravě a Mariánských Lázních, která se potýkala s nedostatkem personálu. Na podzim se možnost vyslání vojáků rozšířila i na nemocnice a od 10. listopadu vláda navýšila maximální počet nasazovaných vojáků až na 900. Vojáci v těchto zařízeních vykonávají především pomocné práce, armáda vyčlenila i 400 svých příslušníků, takzvaných bojových záchranářů, kteří mají za sebou rozšířený kurz první pomoci. Každý den několik set vojáků pomáhá v několika desítkách nemocnic a sociálních zařízeních.

Armáda dostala i další úkoly. Na výstavišti v pražských Letňanech například postavila během osmi dnů záložní polní nemocnici, která nakonec nebyla využita. Vojáci a vojenští policisté se také podíleli na hlídání oblasti kolem Litovle, která se ocitla v karanténě, od pátečního dne vojenští policisté začali pomáhat také s hlídáním tří uzavřených okresů v Karlovarském a Královéhradeckém kraji. Vojáci se podíleli i na zajištění podzimních krajských a senátních voleb.

V plánu byla i operace "Bezpečnost", při které mělo až 880 vojáků pomáhat policistům při udržení veřejného pořádku, k tomu ale nakonec vojáci povoláni nebyli. Zvažovala se také operace "Shelter" (přístřešek), při které by armáda zajistila ubytování pro lidi bez domova v Praze. Armáda měla na starosti i dekontaminace, pomáhala s obvoláváním rizikových kontaktů nakažených nebo poskytla své laboratorní odborníky z Těchonína.

Podle aktuálních odhadů armády bylo během roku nasazeno asi 17 500 vojáků. Jde o celkový součet lidí, které armáda na jednotlivé úkoly vyslala. Někteří vojáci ale postupně pomáhali i ve více operacích, na jmenném seznamu by tak bylo méně kolonek. V armádě k začátku letošního roku sloužilo 22 636 vojáků. Dalších asi 4000 vojáků spadá pod ministerstvo obrany. Kromě úkolů s pandemií musela armáda i nadále plnit další povinnosti včetně třeba 15 zahraničních misí, kam vyslala přes 1000 vojáků, asi 1450 vojáků vyčlenila pro síly rychlé reakce NATO a pro bojové uskupení EU. Konala se i cvičení a pokračoval výcvik.