Téma TÝDNE
Zakážeme kojenecké ústavy, plánuje ministryně Marksová
02.08.2017 05:45 Původní zpráva
Ministryně práce a sociálních věcí chce zrušit kojenecké ústavy a dětské domovy pro děti do sedmi let. Problém je v tom, že nejsou pěstouni, kteří by se jich ujali.
Pobyt v kojeneckých ústavech a dětských domovech podle ministerstva práce a sociálních věcí poškozuje malé děti natolik, že se z toho často nevzpamatují až do dospělosti. Mají kvůli tomu různé psychické a emocionální problémy. To by podle ministerstva mělo skončit - plánuje současnou praxi, kdy malé děti končí v ústavu, zakázat. Podle Zdravotnického deníku, který na plán upozornil, by se tak mělo stát postupně v průběhu následujících šesti let.
Postupovat chce dvěma cestami. Jednak má v úmyslu poskytovat více speciálních služeb biologickým rodinám, které se nezvládnou o potomky starat například kvůli nedostatku peněz nebo zkušeností s výchovou. Pokud se to nepodaří, měly by nastoupit náhradní rodiny, takzvaní pěstouni.
Pěstoun na "inzerát"
Materiál, s nímž se ztotožňuje i řada odborníků, chce ministerstvo poslat na jednání vlády ještě tento měsíc. Jeho plán má ale trhliny. Asi tou největší je nedostatek dlouhodobých pěstounů, kteří by se o děti starali. Na ten už několik let upozorňuje mnoho neziskových organizací. Podle údajů ministerstva školství je nyní v ústavech zhruba 6,5 tisíce dětí, další jsou v zařízeních spadajících pod ministerstva práce a zdravotnictví.
"Část z nich by se pravděpodobně mohla vrátit do svých původních rodin, pokud by dostávaly intenzivní podporu," říká Jana Pěchová z SOS dětských vesniček. Další skupina - zvláště těch starších - by podle ní pravděpodobně do nových rodin nechtěla. Ale byla by to menšina. "Odhadujeme, že ideálně bychom potřebovali zhruba pět tisíc rodin, aby žádné dítě, které potřebuje náhradní rodinu, nebylo v ústavní péči," dodala Pěchová. Problém je prý hlavně s umísťováním handicapovaných dětí, těch s poruchami chování a sourozenců.
Zkušenosti s nedostatkem vhodných pěstounů má i nezisková organizace Amalthea, která minulý týden učinila neobvyklý krok. Pro sedmiletou holčičku žijící nyní u prarodičů začala hledat náhradní rodinu přes tiskovou zprávu, již rozeslala do českých redakcí. "Pokud je dívce dána dostatečná podpora, je schopna se k blízké osobě přimknout, za pozornost je velmi vděčná," píše se v ní.
"Holčička už nemůže zůstat u svých prarodičů a chceme předejít tomu, aby musela do dětského domova. Snad si to přečte třeba některý ze současných pěstounů, který uvažuje o tom, že si vezme další dítě," říká psycholožka organizace Ria Černá. Spolupracují prý sice s krajským úřadem, jenž má hledání náhradních "rodičů" na starosti, ale dosud se vhodného člověka nepodařilo sehnat. "Situace s dlouhodobými pěstouny je špatná," stěžuje si Černá. Důvodem je prý to, že o této možnosti mnoho lidí neví, dále přísné požadavky, které na budoucí pěstouny stát má, i chybějící služby, jež by jim jejich činnost ulehčily. "I když těch služeb nyní přibývá," říká.
Zatvrzelé školství
Podle ministerstva práce je důvod nedostatku pěstounů jednoduchý. "Systém péče o ohrožené děti je roztříštěný," říká Jiří Vaněk z jeho tiskového oddělení. A právě zde je druhá trhlina, kterou plán má. Podstatná část kojeneckých ústavů a dětských domovů totiž spadá pod resorty zdravotnictví a školství. Marksová je chce převést pod sebe, ale zbývající dva úřady se tomu dlouhodobě brání. "Návrh nespecifikuje, jaká konkrétní pozitiva má sjednocení přinést," míní Klára Bílá z tiskového odboru ministerstva školství. Resort školství prý nemá jistotu, že zůstane zachována současná kvalita služeb, jež dětské domovy svým svěřencům poskytují.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.