Verdikt
Zákon platí, část boje o Šumavu je dobojována, řekl Ústavní soud

Ústavní soud zamítl návrh skupiny senátorů na zrušení kontroverzní novely zákona o ochraně přírody a krajiny. Novela zavedla nová pravidla pro národní parky v Krkonoších, Českém Švýcarsku, Podyjí a na Šumavě. Byla terčem kritiky prezidenta Miloše Zemana i Svazu obcí Národního parku Šumava.

Podle jednomyslného nálezu Ústavního soudu zvítězil v odborné a politické debatě konzervativnější trend v ochraně přírody a není úkolem soudu tento výsledek měnit.

"Určitá část boje o Šumavu je dobojována, zákon platí," řekl senátor Tomáš Jirsa (ODS). "Rozhodnutí respektuji, ale mám za to, že Ústavní soud  svým rozhodnutím neukázal odvahu nějak zasáhnout do legislativy, který se týká ochrany přírody u nás a je z mého pohledu problematická," uvedl právní zástupce senátorů Michal Sylla.

Senátoři v prvé řadě zpochybnili způsob přijetí novely, která aktualizovala či stanovila mnoho důležitých pravidel a rovnou podle nich národní parky znovu vyhlásila. Dříve zákon předpokládal, že návrh na vyhlášení národního parku zpracuje ministerstvo životního prostředí a následně jej budou připomínkovat obce, kraje či vlastníci nemovitostí.

"Legislativní proces byl podle Ústavní soud v pořádku," řekl soudce zpravodaj Jaromír Jirsa. Zdůraznil, že schvalování novely předcházely kulaté stoly i jednání se Svazem měst a obcí, Sněmovna řešila desítky pozměňovacích návrhů, své si k normě řekl Senát i prezident, jehož veto musela Sněmovna přehlasovat.

Senátoři předložili soudu také řadu věcných připomínek. Týkaly se právního vymezení národních parků a jejich zakládání, dále ochranných podmínek, klidového území a zónování národních parků. Senátoři zpochybnili i nová pravidla fungování rad národních parků a ustanovení popisující hospodaření s lesy a pozemky.

Ústavní soud ale žádný paragraf neškrtnul. Podle soudců jde o kauzu s politickým, ideovým a odborným rozměrem. Soud není kolbištěm, kde by měla pokračovat bitva mezi oběma tábory ohledně toho, jak má stát pečovat o přírodu, uvedl Jirsa. Je podle něj možné, že v budoucnu se podmínky změní, není však úkolem soudu aby do složitých debat nyní vstupoval.

Novela například rozděluje parky do čtyř zón - na bezzásahovou zónu přírodní, zónu přírodě blízkou, zónu soustředěné péče o přírodu a zónu kulturní krajiny. S každou s nich se pojí různá omezení.

"Zákon sice do jisté míry omezuje právo na samosprávu a právo vlastnické, nicméně tato zákonná úprava nastavuje pouze obecný rámec," uvedl Jirsa. Zákon podle něj počítá s tím, že se obecný rámec bude zpřesňovat prostřednictvím vyhlášek ministerstva životního prostředí, opatření obecné povahy a správních rozhodnutí, která mohou v případě nesouhlasu některých aktérů dále přezkoumávat soudy.

"Podzákonné vyhlášky uschlému lesu nepomůžou," reagoval senátor Jirsa. Ponechávat suché lesy napadené kůrovcem bez zásahu není podle senátora projevem ochrany přírody, naopak jde o katastrofu z hlediska životního prostředí.

Svaz obcí Národního parku Šumava zatím nechce rozhodnutí soudu komentovat. "Počkáme si, až budeme znát odůvodnění a pak se k němu vyjádříme," řekl předseda svazu Petr Málek.