Boj o výklad dějin
Zaorálek: Nepoznání nás limituje. Může za to ÚSTR

Chceme změnit zákon a vytvořením odborné komise odpolitizovat Ústav pro studium totalitních režimů, říká místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek. Angažovat se v něm nechceme, uvedl sociální demokrat pro on-line deník TÝDEN.CZ. Sám přitom v záležitosti vedení ústavu ostře vystupuje. Instituce prý nemá respekt a nepřináší interpretace současných dějin. "Nepoznání nás limituje a poznamenává," hřímá.

Sociální demokraté proti vzniku nové instituce v roce 2008 ostře vystupovali. Ústav, a zejména jeho současný šéf Daniel Herman, jsou dnes pod palbou kritiky ze strany právě české levice a některých členů jeho rady. Prý nefunguje, jak má, činnost nevyvíjí a manažersky je řízen špatně. Názor ale nesdílejí zástupci pravicových stran ani například Konfederace politických vězňů. Socialisté prý dnes ÚSTR rušit nechtějí, prý by se měl jen změnit.

Současná debata kolem Ústavu pro studium totalitních režimů se v poslední době snáší na jeho určitou politizaci ve smyslu, že se stává nástrojem politického boje mezi pravicí a levicí. Co lze udělat pro to, aby tomu tak nebylo?

Je to jednoduché. Rozhodující je, kdo je v radě, která má velké pravomoci z hlediska zákona. A jaká je tam dnes politická strana zastoupení? Ano, jsou tam dva členové, kteří mají vazby na sociální demokracii. A pak je tam Naděžda Kavalírová a Petruška Šustrová, která se nenechá ovlivňovat žádnou politickou stranou, o tom snad nikdo nepochybuje. Paní Benešová je více méně odborník a také není vázána žádnou politickou stranou, Michal Uhl je nenominovaný Stranou zelených, má názory, jaké má, a nemyslím si, že by zase tak někoho poslouchal.

A co pánové Lukáš Jelínek a Jan Bureš působící v rámci Masarykovy demokratické akademie?

Ti, kteří jsou sociální demokracii blízcí, jako jsou pan Jelínek a pan Bureš, mají svou hlavu a nejsou tam proto, aby dělali politiku sociální demokracie, ale aby hledali nějaké kompetentní řešení, co dál s ÚSTR.

Dobře, ale i tak chcete, aby ÚSTR politicky ovlivňován nebyl vůbec. Lze toho podle vás takto dosáhnout?

Podmínky pro to, aby do věci nevstupovaly politické strany, tu jsou. Sociální demokracie donedávna nemohla vstupovat vůbec. Naše názory nikoho nezajímaly. Dnes máme možnost učinit to předmětem veřejné debaty a tato debata ukazuje, že jeho činnost je v něčem nedostatečná a sporná.

To ale stále neznamená, že se to nedostává na půdu politické debaty.

Má to být debata mezi historiky. Toto nemá být debata mezi politiky, která se tady odehrává, a my tady můžeme akorát udělat prostor.

Ale ta debata tady mezi politiky je, a to docela významná. Premiér Petr Nečas se vyjadřoval ke změně ve složení rady, další zástupci koalice také a vy sám vlastně také.

Já myslím, že to není podstatné. Pan premiér nemá dnes možnost ovlivnit, co se v ÚSTR děje. To musí rozhodovat rada. Dokud se nezmění zákon, tak je to rada, která může hledat způsob, aby v ní působili renomovaní historici a měla větší respekt. A je pod veřejnou kontrolou, takže každý si může ověřit, jestli tam dochází k nějaké manipulaci. Měla by mít větší respekt, protože dnes najdete snadno historiky, kteří vám řeknou, že si toho ústavu příliš necení a nevidí ho jako konkurenceschopné pracoviště, aby bylo na úrovni dalších odborných pracovišť.

A ten respekt si podle vás ústav získá oproštěním od politického rozhodnutí o jeho vedení?

Máme tady něco, co se špatně založilo, nedobře to funguje a má to celou řadu vad. Chceme, aby z toho vzniklo místo, které bude mít respekt a kde budou vznikat zajímavé práce a jež bude mít určitou autoritu. Do budoucna by ho měl vést někdo, kdo požívá určitou vážnost. Víme, že neseženeme zrovna Joachima Gaucka, ale na druhé straně můžeme hledat někde mezi osobností s autoritou a má historickou erudici.

A nemůže vzniknout spor právě na základě hledání takové osobnosti? Nemůže se to opět přenést do politické roviny, tak jako dnes?

Ne. Ten, kdo to má rozhodovat, nemají být politici. Stačí vytvořit výběrovou komisi, ve které budou zástupci zahraničí, například Jacques Rupnik. Budou to prostě lidé, o kterých nikdo nemůže pochybovat, že slouží nějaké politické straně. Myslím, že se to dá udělat, aby se všechny pochyby rozptýlily. Jde o to, aby se kolem toho nevytvářely emoce a vášně.

Proč to tedy nešlo dosud?

Všichni platí za to, jak to nedobře vznikalo. Vznikalo to jako určitý politický terén pro někoho. Navíc to bylo bez určité shody. V Německu mezi sociálními demokraty a křesťanskými demokraty tenkrát určitá dohoda vznikla. Nebráníme se tomu, abychom se v příští debatě bavili společně, a nestávalo se, že je někdo z té debaty vypuštěn.

Vy věříte tomu, že skutečně jste schopni se dohodnout vzhledem k tomu, jakým způsobem v tuto chvíli probíhá politický ping-pong o tom, kdo bude sedět v radě a kdo ne? Navíc je teď neobsazené jedno místo v radě a to, ať je to, jak chce, bude obsazovat politické zastoupení.

My nemusíme věřit, my jsme schopni dělat. To, co se bude v ÚSTR dít, bude pod veřejnou kontrolou. Ani nevidím důvod, proč bych se v tom měl nadále angažovat, protože to není věc politických stran. Bude to věc rady.

Dosud to ale stále je politickou věcí. Členové rady jsou jmenováni politiky.

Ano, ale to do budoucna můžeme řešit změnou zákona. V této chvíli se musíme držet zákona, který jsme my nepodporovali a jejž někdo nekoncipoval, takže za to my nemůžeme. V rámci toho můžeme vytvořit takové podmínky, aby do toho ústavu začali mluvit odborníci a historici. Chceme docílit toho, aby o ÚSTR nerozhodovali politici. To ale asi nebude během roku.

Hovořil jste o tom, že chcete slyšet interpretaci dějin, a tato činnost vám zásadně od ústavu chybí. Nemůže se stát, že právě způsob interpretace a to, jakým způsobem budou současné dějiny vysvětlovány, se stane dalším jablkem sváru?

Samozřejmě. Například pozdější interpretace Velké francouzské revoluce vyvolaly později velké konflikty. Tady nejde o to vytvořit bezkonfliktní pojetí, ale o to, aby ta interpretace tady byla něčím zajímavá, erudovaná a kvalitní a vyvolala určitou debatu. To se nám teď nedaří. V Německu a Polsku bych ji našel, u nás ne.

Dokázal byste najít důvod proč?

Práce zřejmě není dobře organizovaná. Není to tak, že ti nejlepší dostanou příležitost, aby ukázali, co umějí. U nás v ÚSTR je to často druhořadé. V čele stojí člověk, který s historií nemá mnoho společného. Není možné, aby ústav vedl někdo, kdo žádnou mimořádnou erudicí, charismatem ani manažerskými schopnostmi neoplývá. Vedl to prostě někdo, kdo vyhovoval určité politické garnituře. To je ta chyba, kterou musíme odstranit.

Aktuální vývoj: rada ústavu možná odvolá současného ředitele Hermana

Rada Ústavu pro studium totalitních režimů by ve středu mohla jednat o odvolání ředitele této instituce Daniela Hermana. Uvedla to dnes ČTK, zpráva vyšla až poté, kdy Lubomír Zaorálek on-line deníku TÝDEN.CZ poskytl rozhovor. Rada dosud odvolání na svém programu nemá. Tento bod ale ještě může být doplněn. Rada chce předtím najít souhlas s tím, jaké budou další kroky a personální řešení po případném odvolání. Pokud se shoda najde, pak je údajně sesazení Hermana skoro jisté.

Nové obsazení rady Ústavu pro studium totalitních režimů zvedlo ze židle některé pravicové politiky, a to dokonce v čele s premiérem Petrem Nečasem. Jmenování  dalšího člověka blízkého Lidovému domu členem rady vyústilo v premiérovo ostré prohlášení o záměrné paralyzaci ústavu sociálními demokraty, kteří si před volbami zavazují komunisty.

Nově bude totiž o dění v ústavu rozhodovat také Jan Bureš, který působí podobně jako jiný člen rady Lukáš Jelínek v rámci levicového think-tanku Masarykova demokratická akademie. A do debaty o ústavu, který má za úkol zkoumat zločiny nacistické a komunistické éry českých dějin, se následně začali zapojovat i další.