Rasové srážky v USA
Zbořil: Trump mluví, jak mu zobák narost, nic rasistického neříká

Minulý týden zachvátily americké město Charlottesville rasové nepokoje. Střetla se tu radikální levice s pravicí. Bílí rasisté a antisemité protestovali proti plánovanému stržení sochy generála Roberta Leea, který vedl konfederační vojska v americké válce za nezávislost. Na to reagovali přívrženci druhého radikálního tábora, kteří uspořádali protestní akci. Ta přerostla v násilnosti, při kterých bělošský extremista James Alex Fields najel autem do davu, jednu ženu zabil a zranil dalších devatenáct osob.

Prezident Donald Trump v reakci na nepokoje novinářům řekl, co nejrozhodněji odsuzuje "tento ohavný projev nenávisti, bigotnosti a násilí na mnoha a mnoha stranách". Na Twitteru dále napsal že "bez ohledu na barvu, víru, náboženství nebo politickou stranu jsme všichni především Američané". Prezidentovo stanovisko vyvolalo odmítavé reakce, a to i mezi jeho stoupenci. Trump také ukončil činnost dvou poradních sborů, poté co je v reakci na prezidentovy výroky opustila řada šéfů velkých firem.

K odmítnutí rasismu vyzvali také bývalí prezidenti. Demokrat Barack Obama uveřejnil na Twitteru citát Nelsona Mandely. "Nikdo se nerodí s tím, že nenávidí jiného člověka kvůli jeho barvě kůže, původu nebo náboženství. Lidé se nenávisti musejí naučit, a když se mohou naučit nenávisti, mohou se naučit lásce, protože láska je pro lidské srdce mnohem přirozenější než její opak." A tímto tweetem překonal rekord v počtu "lajků" (k pátku 18. 8. jich bylo 4,4 milionu). Američané musejí odmítnout rasismus, antisemitismus a násilí na všech frontách, k čemuž občany vybídli republikáni George H. W. Bush a jeho syn George Bush.

"No one is born hating another person because of the color of his skin or his background or his religion..." pic.twitter.com/InZ58zkoAm

- Barack Obama (@BarackObama) 13. srpna 2017

Podobné reakce přišly i od vysokých armádních činitelů, kteří extremismus rovněž odsoudili.
Možná překvapivě se na adresu bílých rasistů vyjádřil Trumpův poradce Steve Bannon. "Etno-nacionalisté, to jsou zoufalci. Je to okrajový prvek," prohlásil Bannon. "Média se jim podle mě věnují až příliš," řekl. Sám se přitom kvůli dopadům globalizace označuje za nacionalistu.

Mluví, jak mu zobák narost

Politolog a odborník na extremismus Zdeněk Zbořil, který se vyjádřil pro on-line deník TÝDEN.CZ, nevidí na Trumpových výrocích nic rasistického nebo protiamerického. "Pro část amerického politického publika vyvolává jakýkoli výrok prezidenta Trumpa odmítavé až nenávistné reakce. Nejde o věci, jde o prezidenta, který se, možná omylem, objevil na zkamenělé politické scéně a mluví ´jak mu zobák narost´. Proto se chovají hystericky nejen stoupenci Hillary a většina demokratů, ale i část republikánů. Trump je prostě odjinud a oni se ho chtějí pod jakoukoli záminkou zbavit." Zbořil také varuje před zneužíváním nadávky "terorista" nebo "terorismus", to podle politologa může napáchat zlo nejenom ve světě, ale i ve Spojených státech.

Trump chce podle Zbořila mluvit ke všem Američanům, dokonce i k těm, kterých si tamější média podobně jako během prezidentských voleb nevšímala. Politolog připomíná, že ne všichni obyvatelé USA jsou svázáni osudovou pupeční šňůrou s Washingtonem nebo multikulturními městy à la New York.

Here's a guide to the white nationalist groups involved in the Charlottesville demonstration https://t.co/XFbVuGK2BI pic.twitter.com/GwpxugKpQC

- Newsweek (@Newsweek) 18. srpna 2017

Nátlakové, nikoliv politické skupiny

Může být extrémní levice v USA lépe organizovaná než pravicoví radikálové? A jak je vůbec silná? Zde Zbořil radí opatrnost s pojmy. "Pojmy extrémní levice a pravicoví radikálové jsou hodny hantýrky evropských radikálních intelektuálů, kterou u nás s nadšením přijímají jejich čeští, respektive moravští policejní experti. Co to proboha je "extrémní levice"? Komunisté, nebo voliči Sanderse? Nebo "ženská menšina bez podprsenek", jak některé své kritiky v nadsázce zesměšňuje prezident? To pravo-levé paradigma je evropský produkt a ve Spojených státech je možné se s ním setkávat jen na univerzitách a v intelektuálním prostředí importovaném z Evropy. Dokonce i dělení na demokraty a republikány se ukazuje být mnohem rafinovanější, než si v Evropě a u nás myslíme. Nejde přece o politické strany, ale nátlakové skupiny, buď primární, nebo sekundární, kterou jsou schopné "organizovat se", když na to jsou peníze.

Are people angry and sad over Charlottesville? Yes. Shocked? No. Read more in this week's Race/Related newsletter. https://t.co/60FTgRLGe0 pic.twitter.com/Kvqc7hYNXB

- The New York Times (@nytimes) 17. srpna 2017

Zbořil dále upozorňuje na to, že Amerika nemá přímou zkušenost s fašismem či komunismem a mezi některými lidmi se může objevovat jistá fascinace těmito ideologiemi. Jako příklad uvádí Williama Luthera Pierce, který patřil k předním postavám amerických bílých nacionalistů, či Davida Dukea, šéfujícího jedné z organizací Ku-klux-klanu (KKK). "Ale oni nebyli a nejsou fašisti nebo komunisti, ale spíše rasisti, antisemiti a antisystémoví radikálové. I když Karel Marx tvrdil, že světová revoluce nastane v průmyslově nejrozvinutějších zemích, pod praporem se srpem a kladivem to jistě nebude," míní odborník na extremismus.

Pocity prosperity a chudoby

Část bílých Američanů (těch příslušníků střední a nižší vrstvy, majících nižší vzdělání, žijících v menších městech a na venkově) může mít pocit, že jim v USA jaksi "ujíždí vlak". Nenacházejí zastání u politiků, mají dojem, že "éra bílého muže" může být na ústupu, mají obavy a podle Zbořila je na tomto tvrzení hodně pravdy. Upozorňuje, že ačkoliv od zrušení otroctví v roce 1870 uplynulo necelých 150 let, je rasová segregace v různých sociálních skupinách velkým tématem až od roku 1976. "Specifická podoba amerického rasismu a antirasismu může být ventilem k upouštění sociálního a ekonomického napětí. Nejenom rozdíly mezi bohatými a chudými, ale i mezi těmi stále bohatšími a beznadějně chudnoucími může být příčinou čehokoli. Konec konců pocity prosperity a chudoby jsou věcí relativní a ani moc nezáleží na skutečné chudobě a bohatství," tvrdí Zbořil.

Jak má Evropan rozumět vyvěšování konfederační vlajky? Co tím sympatizanti sledují? Politolog Zbořil za tím vidí rituální záležitost vzdoru. Jako příklad uvádí i české skinheady, kteří byli v devadesátých letech za nošení nášivky s jižanskou vlajkou stíháni. "Na osadě Pensylvánia na Kačáku visí konfederační vlajka dokonce už okolo padesáti let a o tamějších osadnících jsem nikdy neslyšel, že by chtěli lynčovat černochy. Otakar Machotka, v americké emigraci zapomenutý sociolog, o tomto problému napsal už v roce 1947 celou knihu. A zdá se mi, že na jeho slovech ani dnes nemusíme mnoho měnit. Je to kulturně politický fenomén Spojených států a my nemáme na to, abychom ho nejen vysvětlovali, ale hlavně chápali."

Otcové poutníci a zvláštní tradice

Dokázal by v současné situaci pomoci například Obama? Zbořil uvádí, že za posledních dvacet pět let se výrazně zvýšila nenávist v našem okolí. "Moje zkušenost mi říká, že láska je pro lidská srdce stejně přirozená jako nenávist. Nebo možná si lidé v zemích, které americký prezident Obama přikázal rozbombardovat, myslí dokonce něco úplně opačného než on."

"Uvědomme si, že americká civilizace mimo to, jakých dosáhla úspěchů, které si ovšem často kupovala a dovážela z různých koutů světa, má zvláštní tradici. Otcové poutníci nejdříve vybili indiánům stáda bizonů, potom vybili indiány a pak začali střílet po sobě. A činí tak až dosud. A také má velkou náboženskou tradici kazatelů a moralistů. Je to vůbec k něčemu?" táže se Zbořil řečnicky na závěr.

"Současná situace ve světě je vyhrocená a nahrává extremistům z různých ideologických a náboženských směrů, včetně radikalizovaných jednotlivců. Je třeba pečlivě vyhodnocovat aktuální nebezpečí jednotlivých směrů extremismu a tomu uzpůsobovat strategie demokratických politických sil. Násilí vykonávané nestátními složkami může být krajním nástrojem ochrany demokracie nebo nástrojem sebeobrany, jinak nemá být v demokratickém právním státě akceptovatelné," napsal pro on-line deník TÝDEN.CZ politolog a odborník na extremismus Miroslav Mareš.