Děti s handicapem by měly chodit do stejných škol jako ostatní děti, myslí si sice polovina lidí. Jenže většině selektivní systém, kdy děti mentálně či tělesně handicapované nebo naopak talentovaní žáci chodí do oddělených škol, paradoxně vyhovuje. Nevěří totiž, že jim české školství umí zajistit funkční vzdělávání a dostatečné zázemí, ukázal průzkum.
"Zjistili jsme, že lidé sice vidí výhody součinném systému, ale nevěří, že stát umí zařídit, aby to fungovalo a škola postupovala tak, aby uspokojila všechny děti," říká ředitel organizace EDUin propagující vzdělávání Zdeněk Slejška. Systém oddělených škol tak podle průzkumu vyhovuje 65 procentům odborné veřejnosti, z řad lidí, kteří ve školství a vzdělávání nepracují je pro dokonce 80 procent.
S rozdělením talentovaných žáků i žáků s handicapem do specializovaných škol tak souhlasí podle výzkumu i rodiče samotných dětí, kterých se to týká. Důvodem je právě obava z nedostatečného servisu a zázemí pro jejich děti, které mají jiné potřeby než většina základoškoláků. Dostane se jim tak prý lepší individuální přístup.
"Postoj veřejnosti ve skutečně velmi proselektivní. Zjistili jsme, že dělat zásadní reformu nemá smysl," dodává Slejška. Šlo by tak proto podle něj o velmi těžké politické rozhodnutí. Na straně kritiků státu a jeho politiky vzdělávání pak stojí v převaze právě zainteresovaní odborníci. "Odborná veřejnost je vůči krokům státu ve vzdělávacím systému výrazně kritičtější než obecná," uvedl Slejška.
Paradox
Na druhou stranu, výrazná kritika součinného systému školství, tedy kdy se děti s handicapem, ale naopak i talentované děti učí společně se zdravými dětmi, nemá ve společnosti příliš mnoho odpůrců. Souhlasí s ním totiž více než polovina dotazovaných v obou skupinách. Zdravé děti se naučí žít s postiženými a naopak handicapovaní se začlení mezi ostatní, uváděli respondenti v průzkumu jako výhody.
V otázce zamezení šikany v případě škol, kde se děti učí dohromady, se veřejnost s odborníky neshoduje. Zatímco odborníci na školství jsou ve většině případů přesvědčeni, že oddělením dětí se specifickými potřebami je tak před šikanou ochrání lépe, ostatní o tom rozhodně přesvědčeni nejsou. Více než polovina lidí se tak podle průzkumu domnívá, že selekce problém šikany nevyřeší.
Sociologický průzkum agentury Perfekt Crowd pro organizaci EDUin zjišťoval postoj odborné i laické veřejnosti k českému školství. Srovnával rovněž úhly pohledu obou skupin. Na vzorku 220 odborníků a 512 laiků sledoval také názory, na co má základní škola děti nejvíce připravit.
Morálka a odpovědnost
Vychovávat k morálním hodnotám, vést k odpovědnosti a naučit komunikovat - to jsou priority, kterými mají české základní školy své žáky vybavit, vyplývá ze sociologického šetření. Mezi odbornou veřejností panuje v 80 procentech shoda na tom, že by základky měly děti vést hlavně k morální odpovědnosti, nepedagogové pak nejčastěji očekávají, že školy naučí komunikovat.
Ovšem jen málo odborníků si myslí, že školy jejich očekávání naplňují. Jen málo z nich je totiž přesvědčeno, že základní školy funkci vychovávání k odpovědnosti, motivace k celoživotnímu vzdělávání nebo právě rozvíjení morálních hodnot plní.
