Levné léky do padesáti korun si zaplatíte sami, vzkázali lidem zákonodárci. Hlouběji do peněženek by měli pacienti sahat už za čtyři měsíce. Pro které pilulky přesně? Nikdo neví. Tápe ministerstvo zdravotnictví i Státní ústav pro kontrolu léčiv, který má léky v Česku i jejich ceny pod palcem.
Anketa:
Mají si levné léky do 50 korun hradit pacienti?
Pacienty s vysokým krevním tlakem či migrénou zřejmě čekají změny: své léky si budou muset zaplatit. Alespoň ty, které se doposud vešly do padesáti korun. "Léky na banální nemoci už pojišťovnami hrazeny nebudou," naplánoval ministr zdravotnictví Leoš Heger.
Opatření už zabudoval do takzvané malé novely zákona o veřejném zdravotním pojištění. Ta hladce prošla vládou i parlamentem. "Ze zdravotního pojištění se nehradí léčivé přípravky, jejichž cena pro konečného spotřebitele by v případě úhrady ze zdravotního pojištění byla nižší nebo rovna padesáti korunám," stojí v novele.
Šéf resortu předpokládá, že se do skupiny nehrazených léků dostanou hlavně podpůrné a doplňkové léky, u kterých není jisté, nakolik stav pacienta skutečně vylepšují. Například léky na vysoký krevní tlak či artrózu. Ty pacienta většinou neléčí, jen mu pomáhají zpomalovat a zmírňovat průběh nemoci.
Zbývají 4 měsíce - a seznam nikde
Jestli to tak skutečně bude, ale nikdo neví. Přestože by se mělo začít platit už za čtyři měsíce – v lednu příštího roku. "No, které léky to přesně budou, to ještě nevíme. K tomu je dlouhá cesta. Musí k tomu vzniknout koaliční dohoda," překvapila otázka třeba náměstka ministra zdravotnictví Vladimíra Pavelku.
Úřad přitom už na jaře vyhlásil, že sestaví seznam účinných látek, kterých se bude změna týkat. "Zatížení pacientů bude miliardové," přiznal tehdy náměstek pro zdravotní pojištění Petr Nosek.
Jasno nemají ani ve Státním ústavu pro kontrolu léčiv, který na trh s léky v Česku dohlíží. "My tu informaci, podle jakého klíče by se měly léky vybírat, nevíme. Jediné, co můžeme nabídnout, je seznam maximálních cen léků a jejich úhrady. Jestli se to ale bude opírat právě o něj, nevíme," přiznala Lucie Šustková ze Státního ústavu pro kontrolu léčiv.
Lidé sáhnou po větším balení
Odborníci přitom upozorňují: pokud ministerstvo nic nevymyslí a zůstane jen u definice, kterou obsahuje novela zákona, efekt bude zcela opačný – stát nic neušetří, ale zaplatí daleko více. Opatření lze totiž velmi snadno obejít.
Pacient může například požádat o větší balení. Zatímco totiž za balení Ibalginu 400 s třiceti tabletami zaplatí ze svého 48 korun, tentýž lék se stovkou tablet už mu pravděpodobně proplatí pojišťovna. Cena většího balení se totiž přehoupne přes padesátikorunovou hranici na 115 korun. Pacient ušetří, systém ztratí.
Další možností je domluvit se s lékařem, jestli by pacient nemohl na svou chorobu užívat jiný lék, který hranici padesáti korun překonává. "Už dávno máme vyzkoušeno, že pokud odstřihneme nejlevnější léky z úhrady, tak se všichni zřetelněji přesuneme k nákladnější farmakoterapii," říká expert na lékovou politiku Pavel Šroub.
