2017
Dopady protikuřáckého zákona? Podle odborníků je na hodnocení brzy

Jedním z největších kroků ministerstva zdravotnictví byl letos zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. Takzvaný protikuřácký zákon zakázal od konce května kouření v restauracích. Zákon, který vykázal kuřáky před restaurace, navrhoval už ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) v roce 2013. Sněmovně ho loni předložil předchozí ministr Svatopluk Němeček (ČSSD). Ta ho schválila až napodruhé v prosinci. Před několika dny projednával Senát návrh na jeho zmírnění, který ale neprošel.

Podle ministerstva i odborníků, kteří se zabývají zdravotními dopady kouření, je na hodnocení přínosu zákona brzo. Zahraniční zkušenosti ale ukazují, že se asi o desetinu snižuje počet hospitalizací kvůli infarktům a astmatickým záchvatům, podobně hovoří předběžná česká data. Odborníci se také domnívají, že více mladých lidí díky zákazu kouřit vůbec nezačne. Zatímco petici za zrušení zákona, kterou projednával senát, podepsalo asi 23 tisíc lidí, několik let starou petici žádající zákaz kouření v restauracích více než 100 tisíc.

Kromě restaurací zákon zakazuje kouření na zastávkách MHD, dětských hřištích či ve vnitřních prostorách obchodních center. Upravuje také prodej cigaret a alkoholu přes internet.

V letošním roce se změnilo také vzdělávání zdravotníků. Lékařům zákon zvýšil počet nadstavbových oborů a o tři snížil počet specializací. Samostatně už nebude možné studovat praktické lékařství pro děti a dorost, obor je součástí pediatrie, což někteří lékaři kritizují. Většina konkrétních změn nastane ale až v příštím roce.

Dále zákon nově stanovuje základní vzdělání lékaře na 2,5 roku místo současných dvou. Novela také upřesňuje výkon odborného dohledu nad neatestovanými lékaři při jejich praxi a podmínky uznávání aprobace cizinců ze zemí mimo EU.

Změnilo se i vzdělávání zdravotních sester. Dosud musela sestra po střední škole projít ještě tříletým bakalářským studiem, nově od letošního září budou mít jen rok na vyšší odborné škole. Ministerstvo zdravotnictví si od změny slibuje vyřešení nedostatku sester. K tomu mají přispět i dva tisíce korun navíc k tarifní složce platu, které dostávají od letošního července. Do zákona přibyl také kontroverzní studijní obor terapeuta tradiční čínské medicíny, zatím ho ale v Česku studovat nelze.

Proti předchozím letům bylo letos díky rostoucí ekonomice, mzdám a minimální nezaměstnanosti vybráno více peněz na zdravotním pojištění. Do systému přiteklo asi 264 miliard korun, tedy asi o pět procent víc než v předchozím roce. V příštím roce se očekává ještě asi o 22 miliard víc.

Objem peněz z veřejného zdravotního pojištění se rozděluje zejména prostřednictvím úhradové vyhlášky. Peníze navíc přiděluje jednotlivým segmentům zdravotní péče. Také kvůli nedostatečnému navýšení pro své obory protestovali v říjnu praktičtí a dětští lékaři, zubaři a ambulantní specialisté. Nejprve stávkovali symbolicky s černými páskami na rukou, o týden později zavřeli své ordinace a na půl hodiny byla zavřená i většina lékáren.

Lékaři protestovali kromě financování praxí také proti rostoucí byrokracii. Vadí jim hlavně povinnost evidovat elektronicky všechny vydané recepty. Ta má platit od začátku roku 2018. Systém eReceptů kritizuje i část politiků. Nový ministr v menšinové vládě Andreje Babiše Adam Vojtěch (za ANO) už slíbil první rok bez pokut pro ty, kteří ho nebudou používat.