Transplantační centra dostanou tučné dotace od státu. Šanci mají centra státní i soukromá. Která to budou? O tom rozhodne muž, který sedí v dozorčí radě jednoho z nich: v akciové společnosti Národní Tkáňové Centrum.
Původně to vypadalo jen na skvělou zprávu pro pacienty: zatímco doposud čekali na vhodný orgán k transplantaci marně celá léta, nyní jim pomůže nový akční plán ministerstva zdravotnictví. Úřad v něm slibuje převratné novinky: fronty na orgány budou kratší, dárci se mohou těšit na dovolenou v lázních. Platí to pro dárce orgánů i tkání. Česko se totiž zapojí do mezinárodního registru dárců. Části těl tak budou snáze cestovat přes hranice a ten "správný kus" rychleji najde svého majitele.
Dnes ale vychází najevo, že se na skvělé zprávy mohou těšit i vybraná transplantační centra. Ta státní i ta soukromá. Ministerstvo jim totiž pošle padesát milionů korun ze státního rozpočtu. Další peníze poplynou z evropských fondů. O tom, která centra tučné dotace dostanou, rozhodnou ministerští úředníci. A také odborníci z Koordinačního střediska transplantací, které má mít veškeré dění pod palcem.
ČTĚTE DÁLE: Stát se zbavil tkáňové banky, nejsou na ni peníze
Nemocnic bude méně. Škrty postihnou hlavně malé špitály
Jenomže: šéfem koordinačního střediska je Pavel Březovský, který v jedné z těchto společností působí. Sedí v dozorčí radě akciové společnosti Národní Tkáňové Centrum. Tedy ve firmě, která před časem vzbudila obrovskou pozornost tím, že s tichým požehnáním Topolánkovy vlády převzala původně státní tkáňovou banku v Brně.
Už na jaře přitom vyšlo najevo, že společnost neoplývá velkými penězi. Její majoritní vlastník, kterým je společnost PrimeCell ovládaná skupinou se sídlem na Kypru, měl totiž ještě v roce 2007 naprosto nulový příjem. O rok později se sice příjem zvedl, ale jen na dva a půl milionu korun.
Společnost se přitom podle všeho zavázala, že do tkáňového centra nalije v letošním a příštím roce 935 milionů korun. Hovoří o tom alespoň důvodová zpráva vládního dokumentu, ve kterém ministerstvo zdravotnictví převod tkáňového centra pod soukromou firmu navrhuje.
Centrum proto požádalo alespoň o evropské dotace. Z evropských strukturálních fondů chce získat sto milionů na podporu každého z těchto dvou projektů: "Inovace národního tkáňového centra" a "Next-M". "Evropa vypsala soutěž o finanční prostředky na rozvoj biotechnologií a bylo by chybou, kdyby jakýkoliv subjekt, který má takovéto možnosti, o ně nepožádal," hájil ovšem projekt Pavel Březovský.
PSALI JSME: Ministerstvo platí soukromou firmu. Na papírování
Zdravotní ústavy končí. A co jejich majetek za miliardy?
A jak to vypadá, soukromé centrum má políčeno i na peníze státní. Tučné dotace slibuje vybraným centrům právě akční plán ministerstva. Sloužit by měly třeba na podporu dárců či vzdělávání odborníků. Posilovat by se také měla zahraniční spolupráce s podobnými centry venku.
Mluvčí ministerstva zdravotnictví Vlastimil Sršeň ale uklidňuje: "O dotace se mohou ucházet pouze transplantační centra, která splňují podmínky Transplantačního zákona." Zákon sice definuje transplantační centra jako ta, která provádějí odběry a transplantace krvetvorných buněk a orgánů, brněnská tkáňová banka k nim ale podle Sršně nepatří. "Takových center, která na dotace dosáhnou, je v Česku pouze sedm," řekl.
Odborníci z transplantačních center nicméně podotýkají: "Vzniká tady zřejmě pořádný střet zájmů. Navíc hrozí riziko, že někdo, kdo v oboru soukromě podniká, bude mít současně naprostý přehled o všech dárcích v zemi," upozorňuje lékař, který si přeje zůstat z profesních důvodů v anonymitě.
Střet zájmů?
Pochybnosti vyslovil i Petr Jansa z organizace Transparency International. "Obecně platí, že by se na rozhodování o veřejných prostředcích neměly podílet osoby, které jednají ve střetu zájmů. Tedy lidé, co mají na rozhodnutí, na kterém se podílejí, nějaký soukromý zájem," podotkl. Různá podezření podle něj vzbuzuje i okolnost, že společnost v minulosti hospodařila s tak nízkým obratem.
Sám Pavel Březovský ale jakékoliv podezření odmítá. Akční plán podle něj zahrnuje pouze transplantace orgánů, tkáněmi se podle něj nezabývá. "Proto nemohu být ani ve střetu zájmů," odmítl nařčení Březovský.
Akční plán, který už veřejně představilo i ministerstvo zdravotnictví, nicméně o odběru tkání a jejich využití hovoří. Počítá třeba s odbornými kurzy pro konzultanty, kteří se budou zabývat nejen oblastí dárcovství po mozkové smrti a odběry u žijících dárců, ale také právě odběry "tkání a jejich využití". Tkáněmi se rozumí především oční rohovky a buněčné štěpy kůže, šlach a kostí. Do stejné kategorie patří také placenty a kostní dřeň.
Foto: ČTK, archiv Týdne
