Rozhovor s chirurgem
Letní postrach jménem trampolína

Odřená kolena, nějaké ty modřiny nebo škrábance od ostružiní k létu prostě patří. Jenže české děti dávají o prázdninách tělu zabrat mnohem výrazněji. "Dětských letních úrazů není více než dříve, ale bývají závažnější. Aktivity dětí jsou totiž o dost rizikovější než třeba před třiceti lety," říká přední český dětský chirurg a traumatolog Petr Havránek.

Je krásný letní den a vy máte službu. Jak byste popsal svého typického pacienta?

Léčíme děti od novorozenců po adolescenty, takže to spektrum zranění, se kterými přicházejí, je opravdu pestré. Nicméně takovou letní klasikou posledních let se staly úrazy ze zahradních trampolín. O prázdninách řešíme denně minimálně jeden nebo dva takové případy. A týká se to velké skupiny dětí - od těch předškolních až po puberťáky.

To je hopsání opravdu tak nebezpečné?

Není, samotným skákáním se paradoxně zraní relativně málo dětí. Problém je v tom, že rodiče trampolíny hojně využívají jako odkladiště svých ratolestí. Mají pocit, že jsou tam vlastně pod dozorem, protože to má ohrádku. Jenže když tam nechají dětí více, potlučou se a končí v nemocnici. Některé úrazy bývají nevinné, dobrá třetina těchto pacientů se ale musí hospitalizovat nebo operovat. To hlavně v případě zlomenin horních nebo dolních končetin. Trampolíny jsou teď zkrátka takový trend, který nám, dětským traumatologům, hodně leží v žaludku. Podobně jako rodinné bazény.

Že by další oblíbené prázdninové odkladiště dětí?

Malé děti a bazény, to je teď v naší profesi samostatná kapitola. V dnešní době mají totiž bazén u domu skoro všichni. Každý rok tak řešíme několik případů, kdy rodiče vypustí batole na zahradu, na chvilku ho ztratí z dohledu a dítě leze, leze, až spadne do vody. A téměř nebo zcela se utopí. K tomu úplně stačí i malý bazének. Dříve tolik "přitopených" dětí v létě rozhodně nebývalo. Jde o jedno z ohromných novodobých letních rizik.