Zelené povede dále Liška, sjezd ho zvolil předsedou

Stranu zelených povede i nadále její dosavadní předseda Ondřej Liška. V tajné volbě na sjezdu strany dnes získal 125 hlasů z 209. Liška byl jasným favoritem volby, jeho protikandidáti výraznou podporu nezískali. Předsednictvo strany se rozhodlo rezignovat po květnovém debaklu ve sněmovních volbách. Na sjezdu sice zazněla i kritika dosavadního vedení a bilancování politického pádu zelených. Většina delegátů ale nakonec potvrdila Liškovi mandát vést stranu dál.

Liška nebyl jediným uchazečem o nejvyšší stranickou funkci. Už během dne ale na sjezdu opakovaně zaznělo, že nemá vážného protikandidáta. Obměna nicméně čeká nejužší vedení strany. Žádný ze stávajících místopředsedů svou funkci nebude obhajovat.

Delegáti nyní volí prvního místopředsedu strany. O funkci se uchází šéfka pražských zelených Petra Kolínská a pražský zastupitel Petr Štěpánek. V prvním kole volby ale neuspěl ani jeden z nich. Kolínská získala o něco více hlasů, ale na zvolení jí to těsně nestačilo.

Na předsedu kandidoval kromě Lišky také vedoucí analytické sekce SZ Karel Helman z Prahy 4 a Giuseppe Maiello, předseda základní organizace Strany zelených v Klánovicích. Přímo na sjezdu oznámili zájem o předsednické křeslo další dva kandidáti - Martin Marek a Ivana Kyselková. Nejvíce hlasů z Liškových protikandidátů získal Helman, kterého volilo 35 delegátů. Miello dostal 27 hlasů.

Liška po volbě poznamenal, že nečekal tolik protikandidátů. "Z těch lidí ucházejících se o post předsedy jsem získal 60 procent hlasů, těch zbylých 40 šlo ostatním kandidátům. Já to považuji za dosti silný mandát v době, kdy zelení mají za sebou složité a těžké období, za které já samozřejmě cítím odpovědnost," řekl.

Zelení by se podle něj nyní měli soustředit na vybudování silnou struktury a členské základny v regionech a stát se "hlídacím psem veřejného zájmu". Příležitostí je podle něj to, že nynější vládní strany i opoziční ČSSD se pohybují "v konceptech minulého století" a nemají skutečný zájem na boji proti korupci.

Zelení jsou podle Lišky nyní sice značka, která je společensky v defenzivě, povzbuzením ale prý je, že se do strany po prohraných jarních volbách přihlásilo několik stovek mladých lidí. Chystá také projekt "zelené univerzity", která by straníky vybavila expertním zazemím o naučila je účinně argumentovat.

Za svou chybu považuje to, že se mu zatím nepodařilo stranu více sjednotit. Volání po usmíření rozhádaných křídel strany se na sjezdu ozývalo často. Někteří z delegátů Liškovi vyčetli i to, že dost nespolupracuje s někdejším šéfem strany a ministrem životního prostředí Martinem Bursíkem.

Bursík a někdejší poslankyně strany Kateřina Jacques odpoledne mezi delegáty přišli i se svou roční dcerou Noemi. V kuloárech si ale stěžovali na to, že nedostali oficiální pozvánku. "Já si myslím, že jsme se nedopustili žádného faulu ani faux pas, nebyl v tom rozhodně žádný zlý úmysl," řekl Liška. Zdůraznil, že Bursík je členem republikové rady strany, a má tak automatický přístup na sjezd.

Z úst většiny Liškových protikandidátů i některých dalších delegátů zaznělo, že Liška je příliš spojen se starým vedením strany a zelení nemohou změnit před veřejností tvář, pokud si ho nechají v čele. Připomněli navíc, že Liška zatím jako předseda jednoznačně prohrál všechny volby. "Asi stěží teď přinese něco nového. Mě na té politice strany zelených nejvíce chybí to, že nevidím, že by tady byla nějaká výrazná osobnost, která by formulovala argumenty, pozice v oblasti ochrany životního prostředí," komentoval Liškovo znovuzvolení Bursík.