Prezidenti Česka a Rakouska Miloš Zeman a Alexander Van der Bellen po čtvrtečním rozlučkovém jednání na Pražském hradě ocenili vzájemné vztahy. Zeman poděkoval svému rakouskému protějšku za podporu české menšiny, mluvili spolu také například o stavbě dálnic nebo o jaderné energetice, ke které mají obě země rozdílný přístup. Van der Bellen vyzdvihl české předsednictví v Evropské unii. Dotkli se i války na Ukrajině. Zeman poznamenal, že rakouská neutralita by za jistých okolností mohla vést k tomu, že by se tato země mohla stát mediátorem mezi Ruskem a Ukrajinou.
Podle českého prezidenta oba státníci měli ve čtvrtek příležitost se nejen rozloučit, ale také probrat záležitosti společných zájmů. Zeman ocenil rozvoj ekonomické, kulturní i vědecko-technické spolupráce. Poděkoval svému protějšku za podporu české menšiny v Rakousku včetně české školy. Dotkli se i výstavby dálnic mezi Lincem a Prahou nebo mezi Brnem a Vídní. "Obě strany konstatovaly, že jsme sice ujišťováni, že tyto stavby budou co nejdříve dokončeny, ale realita někdy za tímto ujišťováním poněkud zaostává," poznamenal.
Dodal, že se shodli na otázkách kolem Ukrajiny. Van der Bellen označil podporu Česka Ukrajině ve všech oblastech za úctyhodnou. Česku pogratuloval k organizaci předsednictví v EU, které se podle něj konalo ve velmi kritické fázi, kdy se podařilo prokázat evropskou solidaritu i v čase válečného ohrožení. Poznamenal, že Rakousko je vojensky neutrální, ale neutralita neznamená lhostejnost. Za důležité označil, aby EU stála pospolu a nenechala se rozdělit.
Podle Zemana může být v některých případech princip neutrality výhodný. "Říkal jsem panu prezidentovi, že neutralita Rakouska může v jistých souvislostech umožnit, aby tato země hrála mediační roli v případě Ukrajiny a Ruska," řekl Zeman. Možnost zprostředkování Zeman v minulosti zmínil i v případě Číny nebo Srbska.
