Prezident Miloš Zeman má obavy, že Turecko si vojenskou operací v Sýrii pouze vyřizuje účty s Kurdy. Kdyby cílem akce bylo jen vytvoření koridoru pro návrat uprchlíků, bylo by vše v pořádku, uvedl Zeman ve čtvrtek v TV Barrandov.
Zeman zároveň vyjádřil Kurdům sympatie za boj s islamisty. Čeští ústavní činitelé se na schůzce na Pražském hradě ztotožnili se společným postojem Evropské unie, která tureckou operaci na severovýchodě Sýrie odsoudila, řekl po jednání ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD).
Vojenskou operaci Ankara obhajuje vytvořením bezpečnostní zóny pro uprchlíky v severní Sýrii. "Kdyby tam šlo o to, aby se vytvořil bezpečnostní koridor pro průchod syrských uprchlíků z Turecka do jejich vlasti, tak by bylo všechno v pořádku. Mám ovšem obavy, že Turecko si chce vyřídit svoje účty s Kurdy," prohlásil Zeman v televizi. Možné je podle něj i to, že chce Turecko rozšířit své území.
Český prezident ocenil kurdské jednotky za boj s teroristickou organizací Islámský stát. "Mají moje sympatie," dodal.
Turecko zahájilo operaci v příhraničí Sýrie ve středu. Šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker poté vyzval Ankaru k zastavení operace, Francie tureckou ofenzivu odsoudila a spolu s Británií a Německem vyzvala ke svolání Rady bezpečnosti OSN. "Česká republika se ztotožňuje se společným postojem Evropské unie, která tureckou vojenskou operaci odsoudila. Zároveň jsem přesvědčen o tom, že celé situaci bylo možné předejít, kdyby s tureckým prezidentem, který o svých záměrech mluvil už v roce 2017, světové mocnosti včetně EU aktivně vyjednávaly a snažily se s Tureckem, které je členem NATO, najít společné řešení," napsalpremiér Andrej Babiš (ANO).
V září po schůzce s tureckým prezidentem v OSN Babiš uvedl, že země visegrádské skupiny, tedy Česko, Slovensko, Maďarsko a Polsko, podporují záměr vytvoření zóny pro uprchlíky. Ve čtvrtek ale uvedl, že osobně po jednání s Erdoganem podpořil pouze plán, zajistit až dvěma milionům uprchlíků lepší život doma v Sýrii.
