Prezident
Zeman vyznamená Vitáskovou, Krúpu či Lorencovou
15.10.2018 17:58 Aktualizováno 15.10. 19:31
Prezident Miloš Zeman letos u příležitosti 28. října vyznamená velitele protinacistické odbojové organizace Obrana národa Josefa Bílého in memoriam, dále pak bývalou předsedkyni Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alenu Vitáskovou, slovenského podnikatele Pavola Krúpu a někdejší novinářku Janu Lorencovou, které charakterizoval jako bojovníky proti "ekonomickým zmrdům".
Prezident to řekl v živě vysílaném rozhovoru pro Český rozhlas Radiožurnál.
Moderátor Jan Pokorný se posluchačům za prezidentův vulgarismus omluvil, Zeman jej pak zopakoval. Moderátorův postoj označil za "pubertální odpor" vůči termínu, který sám považuje za adekvátní.
Zeman uvedl, že za výstižné pojítko tří současníků z oceněných, které jmenoval, považuje jejich boj proti "ekonomickým zmrdům". Bývalá šéfka ERÚ Vitásková podle něj bojuje proti tzv. solárním baronům, finančník Krúpa proti podnikateli Zdeňku Bakalovi a bývalá poslankyně Lorencová proti lidem spojeným s lehkými topnými oleji.
"Vulgarismy do vysílání Českého rozhlasu nepatří, mrzí nás to, že v médiu veřejné služby zazněly," řekl mluvčí rozhlasu Jiří Hošna. Český rozhlas to považuje za uzavřenou záležitost, rozhovory se Zemanem chce nadále připravovat. "Je to prezident České republiky, nejvyšší ústavní činitel a posluchači mají právo znát jeho názor," řekl.
V roce 2014 vyřkl Zeman vulgární slova v přímém přenosu Českého rozhlasu v souvislosti s názvem ruské skupiny Pussy Riot. Český rozhlas se poté rozhodl Hovory z Lán předtáčet, na což Zeman tehdy odmítl přistoupit.
Lidé, kteří se pozastavují nad silným výrazem, jsou zbabělci, neboť skutečný život je překvapuje a tací slabí lidé jsou právě těmi největšími poškozovači kultury i charakteru.
- Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) 15. října 2018
Jaroslav Hašek
Řád bílého lva se letos Zeman chystá udělit někdejšímu československému premiérovi Antonínu Švehlovi. Už dříve prezident prozradil, že státní vyznamenání udělí při 100. výročí vzniku Československa také zpěváku Michalu Davidovi či učitelce mateřské školy z Jívové na Olomoucku Darině Nešporové za záchranu života předškoláků při loňské dopravní nehodě na Olomoucku.
Některým z řádů či medailí vyznamená Zeman také trojici českých vojáků, kteří padli na začátku srpna při sebevražedném útoku v Afghánistánu. Vyznamenání od něj dostane i dvojnásobná olympijská vítězka Ester Ledecká.
Nejvyšším státním vyznamenáním je Řád bílého lva, druhým je Řád Tomáše Garrigua Masaryka. Prezident uděluje také medaile Za hrdinství a Za zásluhy. Řádovými dny pro propůjčování či udělování státních vyznamenání českým občanům jsou 1. leden a 28. říjen, zvykem je předávat je především na slavnostním večeru 28. října na Pražském hradě. Cizí státní příslušník je může dostat kdykoli.
Pavol Krúpa (46)
- Krúpa se narodil 6. března 1972 v Bratislavě, vystudoval tamní Ekonomickou univerzitu (1994). Podnikat začal na střední škole, kdy prodával oblečení ze zahraničí. Později založil společnost prodávající finanční a pojišťovací produkty. V polovině 90. let se Krúpa zaměřil na obchodování s cennými papíry, příležitost se mu otevřela díky kupónové privatizaci. - V roce 2003 založil společnost Arca Capital, v Česku na sebe poprvé výrazně upozornil o čtyři roky později, když jeho Arca Capital Bohemia koupila od bývalého premiéra Stanislava Grosse (ČSSD) akcie firmy Moravia Energo. Díky transpakci s třetinovým podílem v obchodníkovi s energií (který později zkrachoval) tehdy Gross podle médií vydělal 80 milionů korun. Ve stejném roce Krúpa koupil společnost Marila Balírny od podnikatelů Tomáše Pitra a Jiřího Syrovátky. Většinu firmy Arca později prodala, dodnes z Marily drží jen Ondrášovku, ke které přikoupila Karlovarskou Korunní, má i Šaratici. - Krúpu média někdy označují za "nájezdníka", jenž se snaží využít slabin firem, které jsou v problémech. Známý je jeho výpad na americkou GE Money kvůli podmínkám, za kterých Američané získali část Agrobanky, či na Zdeňka Bakalu v otázce krachujícího OKD. V kauze OKD se Krúpova skupina Arca Capital angažuje dlouhodobě. Již dříve nabídla, že těžební firmu koupí. Krúpa ostře vystupoval i proti převodu hornických bytů. Loni v květnu podala Arca trestní oznámení na majitele bytů, společnost Residomo (dříve RPG Byty). Krúpa letos v dubnu vyzval politiky, aby se přidali k trestním oznámením, která v souvislosti s kauzou OKD podal. Sněmovní vyšetřovací komisi chce poskytnout materiály, které k případu nashromáždil. - Nová společnost Krupa Global Investments (KGI) v srpnu vyzvala insolvenčního správce Lee Loudu a společnost Správa pohledávek OKD (dříve OKD) k vyhlášení výběrového řízení na prodej pohledávek, kterými OKD disponuje vůči Bakalovi. Kromě jiného za desítky milionů korun Arca koupila podíl ve společnosti EMH, která plánuje těžbu lithia v Česku. Firma investovala i do realit, koupila minoritní podíl v německém fotbalovém klubu Borussia Dortmund či akcie společnosti Facebook v hodnotě 1,5 miliardy korun. - Finanční skupina Arca směřuje svou činnost na správu aktiv, energetiku a hledání obchodních příležitostí. Skupina působící především ve střední a východní Evropě má zastoupení v Bratislavě, Praze, Londýně a v Kyjevě. Spravuje aktiva přes 1,4 miliardy eur (36,5 miliardy korun). Krúpa byl dříve majoritním vlastníkem, od poloviny prosince má spolu s Rastislavem Veličem a Peterem Krištofovičem rovnocenný podíl 30 procent. Letos v září Bakala podal u amerických soudů žalobu na Krúpu pro pokus získat vydíráním 500 milionů korun. Jana Lorencová (78) - Bývalá investigativní novinářka a politička. Ve známost vešla zejména důslednými reportážemi v České televizi v pořadech Nadoraz, Fakta, Klekánice či Za zdí. Nejznámější byly její reportáže o cause LTO (lehkých topných olejů), o podvodech s drahými kameny nebo o krachujících kampeličkách. - V období 2013 až 2017 se aktivně věnovala politice, působila v Poslanecké sněmovně, kam byla zvolena jako nestraník za hnutí ANO. V roce 2012 neúspěšně kandidovala do Senátu jako nestranička za Stranu státu přímé demokracie - Stranu práce. - Od roku 1970 Lorencová pracovala z politických důvodů skoro dvacet let jako servírka, teprve pak se mohla vrátit k profesi, kterou v 60. letech studovala. Prošla několika tištěnými médii a v roce 1994 zakotvila v České televizi. Získala řadu novinářských ocenění, například Cenu Ferdinanda Peroutky, Křepelky a Trilobita. Alena Vitásková (61) - Bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ), ve funkci byla v letech 2011 až 2017. V čele úřadu vystupovala proti společnostem provozujícím solární elektrárny. Kritizovala zejména státní podporu pro tento typ elektráren, která podle Vitáskové vede ke zdražování elektřiny. O provozovatelích pak často mluvila jako o solárních baronech, někdy jako o mafii. Kvůli solárním elektrárnám nakonec sama stanula před soudem. - Krajský soud Vitáskovou nejprve potrestal 8,5 roku vězení v kauze neoprávněně udělených licencí solárním elektrárnám na Chomutovsku. Vrchní soud v Olomouci ji ale letos obžaloby zprostil, případ ještě přezkoumá Nejvyšší soud. Zeman dříve prohlásil, že stíhání Vitáskové mohli iniciovat solární baroni, žalobci se ale proti tomu ohradili. Bývalá šéfka ERÚ je viněna též ze zneužití pravomoci úřední osoby a porušení povinnosti při správě cizího majetku v souvislosti s tím, že v roce 2014 jmenovala Renatu Veseckou místopředsedkyní úřadu. - Je absolventkou Stavební fakulty Vysokého učení technického v Brně, oboru pozemní stavby. Od roku 1974 pracovala na různých pozicích v Severomoravské plynárenské, naposledy ve funkci generální ředitelky a místopředsedkyně představenstva. V letech 2001 až 2003 působila ve společnosti Transgas a RWE Transgas ve funkci předsedkyně představenstva a generální ředitelky. Byla též předsedkyní představenstva Pražské teplárenské (2004 až 2006). - Vitásková patří mezi Zemanovy podporovatele, v březnu se účastnila i koncertu na Pražském hradě pořádaném pro jeho sympatizanty u příležitosti jeho inaugurace. |
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.