Starosta Vídně
Zemana kdysi ostře káral, teď od něj dostane Řád bílého lva

Češi a Rakušané by spolu měli mluvit o kontroverzních tématech, která jsou oběma stranám nepříjemná. Měli by diskutovat a snažit se najít společná východiska třeba v energetické politice a využívání jádra a obnovitelných zdrojů či v otázce poválečné historie, řekl v Praze řekl vídeňský starosta a šéf Rakousko-české společnosti Michael Häupl, jehož se prezident Miloš Zeman rozhodl ocenit Řádem bílého lva za zlepšování a upevňování česko-rakouských vztahů.

"Jsem velmi hrdý, když se podívám na řadu oceněných přede mnou. Je to pro mě velká čest," řekl Häupl. Rakousko-české společnosti předsedá od podzimu 2009. Jako vídeňský starosta je současně hejtmanem rakouské metropole jako jedné ze spolkových rakouských zemí. Magistrát a zemskou vládu vede nepřetržitě od roku 1994. Do rakouské sociální demokracie (SPÖ) vstoupil v roce 1978, předtím od roku 1975 vedl sociálnědemokratický studentský spolek.

S navazováním kontaktů s českou stranou začal dnes osmašedesátiletý Häupl už jako student. Jako představitel Vídně pak uzavíral smlouvy s Prahou, Brnem a dalšími městy. "Nedokážu svůj osobní a profesní život jasně oddělit. Politice se věnuji 35 let. Čistá hranice tu není," dodal.

Vztahy obou zemí hodnotí jako velmi dobré. Dokládá to i častými jednáními ministrů obou států o spolupráci v dopravě či jinde. Míní, že by Rakušané a Češi měli diskutovat i o kontroverzních věcech nepříjemných oběma stranám. Patří sem postoj k jaderné energetice a obnovitelným zdrojům či k poválečným Benešovým dekretům a následnému odsunu Němců.

"Jsou části historie, které jsou Rakousku i Česku nepříjemné. Je potřeba o nich vést debatu, zda se nenajde shoda. Mnozí mladí nemají už tušení, kdo byl vlastně (prezident Edvard) Beneš," uvedl Häupl. Už dřív řekl, že "vztahy mezi Rakušany a Čechy jsou tak ambivalentní, jak jsou si lidé v obou zemích podobní".

Podobnost vidí i mezi Prahou a Vídní, a to nejen ve společné historii z dob mocnářství a v architektuře, ale i ve vnímání obyvatel a jejich postoji k životu. Na českém hlavním městě jej nejvíc okouzluje, jak se mu podařilo po pádu železné opony obnovit historické památky, hlavně ty secesní. Ve Vídni se prý zdaleka tak nedochovaly.

Podle Häupla by se obě metropole neměly od společné minulosti odpoutávat ani ve 21. století. Zdůraznil, že Prahu si za sídelní město vybrali někteří rakouští císaři. Některé snahy o vystoupení Česka z EU komentovat nechtěl. Evropské uskupení považuje za "největší mírový projekt, jaký kdy existoval", a kdyby padl, viděl by to jako "absolutní katastrofu".

S českým prezidentem se setkal naposled loni v prosinci. Tehdy je rozděloval postoj k rakouským prezidentským volbám, každý podporoval jiného kandidáta. Häupl Zemana ale kritizoval už před 15 lety ještě jako premiéra právě za výroky o sudetských Němcích. Zeman o nich mluvil jako o zrádcích a Hitlerově páté koloně. Häupl pak o Zemanovi řekl, že by "s tímto pánem měl nerad cokoliv společného". V sobotu večer z jeho rukou převezme nejvyšší české státní vyznamenání. Už dřív dostal třeba italské či polské řády. V Česku loni v prosinci obdržel pamětní medaili Josefa Hlávky, již nejstarší česká nadace uděluje významným osobnostem vědy a umění.