Úmrtí
Zemřel bývalý šéf KSČ Miloš Jakeš. Bylo mu 97 let

Zemřel předrevoluční generální tajemník ústředního výboru KSČ Miloš Jakeš. Bylo mu 97 let. Uvedla to televize CNN Prima News, podle které se konal Jakešův pohřeb v pražském motolském krematoriu. Českému rozhlasu Radiožurnálu zprávu o Jakešově úmrtí potvrdil Josef Skála z KSČM. Jakeš se do povědomí zapsal zmateným a místy až bezelstně upřímným projevem z Červeného Hrádku na Plzeňsku z července 1989, jehož nahrávka bavila lidi v tehdejším Československu.

Předseda KSČM Vojtěch Filip v úterý večer na dotaz ČTK sdělil, že informaci neumí ověřit. Jakešovo úmrtí nemohla potvrdit ani mluvčí komunistů Helena Grofová, Jakešova rodina podle ní nekomunikuje. O Jakešově úmrtí se přitom spekulovalo již v pondělí, Grofová tehdy ČTK s odkazem na zdroj z Jakešovy rodiny uvedla, že informace o úmrtí je nepravdivá.

Do nejvlivnější politické funkce tehdejší federace byl Jakeš jako nástupce normalizačního šéfa komunistů Gustáva Husáka překvapivě zvolen v prosinci 1987. Z funkce odešel v době sametové revoluce v roce 1989, při demonstracích tehdy dav často skandoval heslo "Jakeše do koše". Ještě před koncem roku 1989 byl Jakeš z komunistické strany vyloučen.

Projev v Červeném Hrádku

Jakeš se narodil 12. srpna 1922 v obci České Chalupy na Českokrumlovsku. Studoval a poté pracoval v národním podniku Svit Zlín. Do komunistické strany vstoupil v roce 1945. Studoval na Vysoké škole stranické v Moskvě a postupně se dostal do ústředního výboru KSČ. V období Pražského jara v roce 1968 se přiklonil na stranu konzervativních sil v komunistické straně, což mu po okupaci vojsky Varšavské smlouvy zajistilo pokračování kariéry. V průběhu 80. let se začal prezentovat jako stoupenec reforem Michaila Gorbačova v Sovětském Svazu.

Jakešovo působení v nejvyšší stranické funkci je spojeno s agonií a následným pádem komunistického zřízení v Československu. Projev v Červeném Hrádku z něj udělal nechtěnou komediální hvězdu. Mimo jiné v něm apeloval na to, aby komunisté získali podporu obyvatel a nezůstali sami "jak kůl v plotě". Projev byl pro mnohé Čechy i Slováky signálem, že vládnoucí režim není tak silný, jak se tvářil při rozhánění opozičních demonstrací. "To není jednoduchý proces, ta přestavba. To je proces, bych řekl, v kterým se ne každý dost vyzná," řekl například posluchačům k tehdejší politické situaci.

Listopadové události roku 1989 považoval Jakeš za kontrarevoluční převrat vedoucí k porážce socialismu. Studentské shromáždění podle něj zneužili pro své účely příslušníci Státní bezpečnosti v čele s Alojzem Lorencem ve spolupráci s některými členy tehdejšího ústředního výboru KSČ, kteří si přáli změnit stranické vedení. "Chtěli změnit svým činem vedení strany, a zatím otevírali cestu k likvidaci socialismu," uvedl Jakeš v prohlášení, které předloni v listopadu předal ČTK.

Obvinění z vlastizrady

Po odchodu z politiky čelil Jakeš obvinění z vlastizrady kvůli tomu, že se 22. srpna 1968 zúčastnil na sovětském velvyslanectví v Praze jednání o vytvoření tzv. dělnicko-rolnické vlády, která měla nahradit tehdejší zákonnou vládu, a souhlasil, že se stane jejím členem. Kvůli podezření z vlastizrady bylo původně obviněno dalších deset komunistických činitelů a představitelů předlistopadových bezpečnostních složek. Stíhání ale bylo postupně zastaveno, Jakeše v červenci 2003 obžaloby zprostil Vrchní soud.

Jakešovo jméno figurovalo také v kauze týkající se vyzbrojování někdejších Lidových milicí, i ta ale byla zastavena. Loni v listopadu pak ještě policejní Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu zahájil stíhání Jakeše a dalších představitelů režimu včetně expremiéra Štrougala kvůli používání střelných zbraní na československých hranicích. Kriminalisté tvrdí, že kvůli nečinnosti funkcionářů bylo od března 1976 do konce roku 1989 zastřeleno či roztrháno psy devět lidí, kteří se snažili překročit hranice.