Vzpomínka na rok 1968
Zmizely z Národního muzea stopy po kulkách? Památkáři se brání

Jako důležitou součást Václavského náměstí, významnou stavbu české kulturní historie a také upomínku na těžké chvíle českého národa vnímali památkáři budovu Národního muzea při její několikaleté rekonstrukci. Fasáda proto i poté, co prokoukla do světlé barvy, nese stopy po střelách okupantů z léta 1968, byť nejsou tak patrné jako dříve. Záměrem památkářů bylo uchovat otisky po střelách i snahy o jejich zamaskování v následujících letech. Uvedl to Národní památkový ústav (NPÚ), který se na opravě podílel.

Budova Národního muzea od architekta Josefa Schulze byla veřejnosti otevřena v roce 1891 a stala se dominantou Václavského náměstí. Události 20. století na ní zanechaly mnohé stopy. Za Pražského povstání byla 7. května 1945 pobořena leteckou pumou, 21. srpna 1968 sovětští vojáci střelbou těžce poškodili hlavní průčelí a při stavbě metra v roce 1978 se odtrhla a poklesla levá nárožní věž. Národní památkový ústav uvedl, že fasádu budovy poznamenaly i předchozí opravy a metody, jimiž byly provedeny.

Při jedné z nich, v polovině minulého století, byly znovu natřeny omítky na průčelí, ale vyčištěny byly jen některé kamenné prvky. Podle tehdejších zvyklostí restaurátoři sloupy z pískovce a plastiky nad hlavní balustrádou a u vstupu uměle načernili. Důvodem bylo zakrytí všech oprav provedených cementovými tmely.

Opravy průčelí poničeného střelbou z okupace vojsky Varšavské smlouvy se uskutečnily v letech 1971 až 1973. Stopy po střelách na omítce se opravily tak, že se udělaly omítky nové. Na kamenných částech byla vysekána pravoúhlá lůžka a vloženy plomby ze shodného druhu pískovce. Pro lepší optické zapojení se tehdy sloupy uměle začernily, uvedl NPÚ. Začernění však na novém kameni plomb nedrželo, a tak se veškeré opravy staly brzy patrnými.

Při současné obnově se omyly plochy omítkové i kamenné, včetně všech plastik. Na nátěr omítkových částí se použil barevný odstín, který neodpovídá barvě nového kamene, ale převažujícímu odstínu původního kamene zbaveného většiny nečistot. V barvě nového kamene, tedy světlé, se ponechávají jen původní plomby po opravách poškození střelbou v roce 1968.

Velmi výrazný kontrast mezi původními kamennými částmi a do nich v minulosti vloženými plombami vysprávek po střelách se po očištění fasády setřel. Aby však zcela nezanikl a zůstal uchován, ponechali restaurátoři barevnou odlišnost těchto míst a nesjednocovali je.

Kriticky se k současné podobě fasády vyjádřil historik architektury Zdeněk Lukeš. Podle něj stopy po kulkách okupačních armád ze srpna 1968 se komunističtí normalizátoři na prahu 70. let pokusili zamaskovat, ale restaurátoři provedli svou práci záměrně mizerně. "Otvory vyplnili plombami, které byly jednak ještě výraznější než původní díry, jednak se postupem času vydrolily," napsal Lukeš v sobotních Lidových novinách.

Při nynější rekonstrukci tak podle Lukeše stačilo tato místa nakonzervovat a nechat být jako memento. Byla ale místo toho vyříznuta a nahrazena dokonalou kamennou plombou, uvedl historik. "Na fasádě se to pak projeví jako malé čtverečky nebo pásky, že maskují otvory po kulkách, však vůbec zřejmé není. Vypadá to prostě jako vysprávka poškozeného místa, jaká se provádí běžně. Obnova stavu z roku 1968 navíc už teď možná nebude," podotkl Lukeš.

Národní muzeum se zapojí do připomínky 50. výročí okupace. Po několikaleté rekonstrukci bude jeho historická budova částečně zpřístupněna 28. října v den výročí vzniku Československa.