Zoo Praha dnes vypustila v Kazachstánu čtyři koně Převalského, je jich tak sedm

Zástupci pražské zoo dnes odpoledne vypustili další čtyři koně Převalského do aklimatizační ohrady v Kazachstánu, celkem jich tak je v Kazachstánu sedm. Čtyři klisny přiletěly vojenským letounem z Berlína dnes kolem 08:00 místního času (05:00 SEČ) na letiště v Arkalyku a jsou v pořádku. ČTK o tom informoval mluvčí Zoo Praha Filip Mašek.

Pražská zoologická zahrada návrat koní do přírody organizuje. Původně měl letoun CASA se zvířaty, který vypravila berlínská zoo, přiletět souběžně s dalšími třemi koňmi z Prahy v úterý 4. června, měl však závadu. Cílem projektu je obnovit populaci divokých koní ve volné přírodě.

"Hotovo! Prvních sedm koní Převalského je po stovkách let zpět ve stepích středního Kazachstánu! Před hodinou (zhruba 14:30 SEČ) jsme do aklimatizační ohrady ve Zlaté stepi vypustili čtyři klisny, se kterými ráno přiletěla CASA Armády ČR z Berlína," uvedl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek na síti facebook. "Jde o událost historického významu: Sedm 'převaláků', které jsme sem přepravili dvěma stroji CASA, představuje první jedince tohoto druhu ve středním Kazachstánu po stovkách let," sdělil Bobek v tiskové zprávě.

"Zdvojeným transportem jsme udělali významný krok k návratu posledního divokého koně do další oblasti, kde se vyskytovali v minulosti," uvedl. Cílem zahrady je podle něj do Kazachstánu dopravit postupně alespoň 40 jedinců, aby tam mohla vzniknout životaschopná populace.

Zástupci zoo naložili koně na nákladní auta před 09:30 místního času a poté vyrazili do aklimatizačního centra Alibi, uvedl Bobek na facebooku. Klisny Sary, Wespe, Umbra a Tessa jsou podle Maška v pořádku.

Ve vedlejší aklimatizační ohradě ve Zlaté stepi byli od středy tři koně, dvě klisny a jeden hřebec, které pražská zoo vypravila z pražského armádního letiště ve Kbelích. S hřebcem Zorrem a dvěma z Prahy převezenými klisnami Zetou II a Ypsilonkou nebudou klisny z Německa spojeny, cílem je zajistit genetickou rozmanitost místní populace. "V budoucnu utvoří ideálně harém s jiným hřebcem tak, aby se na místě již od počátku množilo víc hřebců," vysvětlil Mašek.

V aklimatizačních ohradách si budou koně nyní zhruba rok zvykat na místní podmínky i sami na sebe pod dozorem výzkumných pracovníků, sdělil Mašek. "Před vypuštěním do zcela volné přírody musí projevit odolnost vůči mrazu nebo parazitům a také schopnost si pod hustou sněhovou pokrývkou najít vhodnou potravu," řekl.

Původně měli z Prahy letět koně čtyři, hřebec Pelle byl však neklidný v přepravním boxu, a tak ho pracovníci nechali v pražské Troji, aby neriskovali jeho zdraví.

Podobný transport by se podle Bobka mohl konat každý rok. Konkrétní jedince pro přesun do volné přírody zahrada vybírá podle několika parametrů, jako je věk, pohlaví, ale i povaha. Koně budou nejen z pražské zoo, ale i z dalších evropských zoologických zahrad. Podobný projekt připravuje zoo také pro Údolí klášterů ve východním Mongolsku.

Kůň Převalského z přírody vymizel koncem 60. let minulého století, v lidské péči ale byla stabilně rostoucí populace, která umožnila navrácení druhu nejprve do Číny a pak do Mongolska. Na tom se podílela i Zoo Praha devíti transporty koní Převalského do západního Mongolska v letech 2011 až 2019. Do Mongolska pražská zoo v projektu Návrat divokých koní zatím přepravila 38 koní.

Pražská zoo chová koně Převalského od roku 1932 a od roku 1959 vede mezinárodní plemennou knihu. V zoo a v její chovné a aklimatizační stanici v Dolním Dobřejově se narodilo přes 230 hříbat. V evropském chovném programu je asi 850 koní Převalského a dalších zhruba 300 jich je mimo tyto programy.