Zpěvák Karel Gott byl jedním z nejslavnějších českých umělců

Karel Gott byl bezesporu nejslavnějším českým zpěvákem populární hudby. Vydal na tři stovky alb, první už v roce 1965, na svém kontě měl desítky milionů prodaných desek, dvaačtyřicetkrát se stal Zlatým či Českým slavíkem.

Když Gott, narozený 14. července 1939, po několikaletém boji s vážnou nemocí v říjnu 2019 zemřel, dočkal se pohřbu se státními poctami i zádušní mše v chrámu svatého Víta. A na předchozí veřejné rozloučení dorazilo na pražský Žofín skoro 50.000 lidí.

Gott, který poslední album s názvem Ta pravá vydal v roce 2018, vděčil za popularitu nejen talentu, ale i "neuvěřitelné pokoře k publiku a tvrdému přístupu k sobě samému", jak o něm řekla zpěvačka Yvonne Přenosilová. Kolegové z branže ho také hodnotili jako profesionála a perfekcionistu, který se prý připravoval stejně zodpovědně na koncert v hale jako na vystoupení v domově důchodců. V Gottově publiku se také mísily všechny věkové kategorie.

Během své šedesátileté kariéry "Božský Karel" nahrál desítky hitů, z nichž převážnou většinu složil jeho vrstevník Karel Svoboda. K nejznámějším patří Lady Carneval (1968), Kávu si osladím (1972), Kdepak, ty ptáčku, hnízdo máš (1973), duety Zvonky štěstí (1984) a Čau lásko (1986) nebo Když muž se ženou snídá (1992). Velkou popularitu si získala i titulní píseň animovaného seriálu Včelka Mája (1977), kterou Gott nazpíval v několika jazycích.

Gott se narodil v Plzni, v roce 1945 se s rodiči přestěhoval do Prahy. Když ho roce 1954 nepřijali na pražskou UMPRUM, vyučil se elektromontérem v ČKD v pražských Vysočanech, kde pak také tři roky pracoval. Už od roku 1958 ale zpíval v pražských kavárnách Reduta či Vltava, kde vystupoval mimo jiné s orchestrem Karla Krautgartnera. V roce 1960 nakonec Karla Gotta přijali na Státní konzervatoř v Praze, kde vystudoval operní zpěv.

Cestu ke slávě začal Gott v roce 1963, kdy získal angažmá v divadle Semafor, kde působil dva roky a kde pro něj Jiří Suchý a Jiří Šlitr napsali i dva jeho první hity - Oči sněhem zaváté a Zdvořilý Woody. V roce 1965 založil s bratry Jiřím a Ladislavem Štaidlovými divadlo Apollo. Milníkem v Gottově kariéře bylo v roce 1967 šestiměsíční angažmá v hotelu New Frontier v Las Vegas. V USA pak zpíval ještě mnohokrát, vrcholem byly dva koncerty v newyorské Carnegie Hall (2000 a 2005).

Podstatný byl pro Gotta pobyt v tehdejším západním Německu, kde o něm v roce 1967 tisk psal jako o "Sinatrovi Východu". V roce 1968 reprezentoval Rakousko na Velké ceně Eurovize v Londýně (Československá televize ještě nebyla členem pořádající organizace). V koncertování v zahraničí tehdejší režim Gottovi nebránil, jak sám zpěvák řekl, "pro státní konto vydělával cenné devizy". Přesto uvažoval o emigraci, kterou si krátce vyzkoušel v roce 1968 a o tři roky později. V obou případech se vrátil.

Karel Gott dlouho zůstával svobodný a byl vnímán jako odpůrce "manželského chomoutu". Ženám se nevyhýbal, nicméně žádnou si dlouho před oltář nepřivedl. Z krátkých známostí se mu narodily dvě dcery - Dominika (1973) a Lucie (1987). Gott se oženil až v lednu 2008, kdy si v Las Vegas vzal o 37 let mladší Ivanu Macháčkovou. Ta mu pět měsíců po svatbě porodila čtvrtou dceru Nelly Sofii. Tehdy už spolu měli dvouletou Charlotte Ellu. Gott byl také též dědečkem.

Kromě zpěvu bylo Gottovou velkou láskou malování. První samostatnou výstavu měl v roce 1992 v Praze, vystavoval i v Berlíně, Kolíně nad Rýnem, Bratislavě či Moskvě. Zpěvák si zahrál v několika filmech, například v Kdyby tisíc klarinetů (1964), Slasti otce vlasti (1969) nebo v pohádkách Z pekla štěstí 2 (2001) a Když draka bolí hlava (2018), kde měly menší role i obě jeho nejmladší dcery. Na Gottových písních byl postaven také muzikál Čas růží.

V listopadu 2015 lékaři zpěvákovi diagnostikovali nádorové onemocnění mízních uzlin. Gott se podrobil léčbě a v březnu 2016 oznámil, že onemocnění vymizelo. Po dalších komplikacích započal s postupným návratem na pódia. Zpěvák zahájil i výstavu k šesti desetiletím své kariéry, která byla instalována v Praze na lodi. Expozice se nevyhýbala ani kontroverzním tématům, jako byla Gottova účast na Antichartě. Necelý měsíc před smrtí Gott oznámil, že trpí akutní leukémií.

Gott získal celou řadu ocenění, bezkonkurenčně vládl anketám Zlatý a Český slavík - poprvé ji vyhrál v roce 1963 a naposledy o 54 let později. Byl zasloužilým (1977) a národním umělcem (1985), prezident Václav Klaus mu udělil medaili Za zásluhy (2009), Miloš Zeman in memoriam Řád bílého lva (2020). Po jeho úmrtí vláda původně uvažovala o státním pohřbu, na přání rodiny se pak konal pohřeb se státními poctami. Na den pohřbu byl navíc vyhlášen státní smutek.