Zveřejnění Kubicovy zprávy bylo protizákonné

Postup při zveřejnění takzvané Kubicovy zprávy o údajném prorůstání organizovaného zločinu do státní správy nebyl podle analytické skupiny Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v souladu se zákonem o policii. Nikdo z autorů zprávy a ani její předkladatel, šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Jan Kubice nebyl zbaven mlčenlivosti pro prezentaci dokumentů z útvarů policie a informací z trestních spisů. Pracovní skupina VSZ ale zároveň nenašla důkazy o záměrném publikování zprávy s úmyslem ovlivnit volby do sněmovny.

Informace z Kubicovy zprávy se objevily na veřejnosti krátce před loňskými volbami, kdy ji Kubice předložil sněmovnímu bezpečnostnímu výboru. ČSSD se zveřejněním zprávy cítila citelně poškozena, protože to údajně přispělo k její porážce.

Sociální demokraté proto požadují odvolání ministra vnitra Ivana Langera (ODS), rezignaci poslance ODS Jana Vidíma na všechny parlamentní funkce a postavení Kubice a spoluautorů zprávy Hynka Vlase a Jaroslava Hrušky mimo službu.

K TÉMATU: Paroubek žádá hlavu Langera a několika policistů 

Policisté z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu mimo jiné poukazovali na údajné snahy ovlivnit vyšetřování některých případů organizovaného zločinu. Žádné takové snahy ale analytická skupiny VSZ nezaznamenala. Výměna státního zástupce vykonávajícího dozor měla za cíl pouze důsledně prosazovat zásady rychlosti a nestrannosti v trestním řízení, uvádí zpráva VSZ.

Speciální skupina státních zástupců zjistila, že vliv zveřejnění zprávy na průběh trestního řízení byl v jednotlivých kauzách různý. "Zatímco některé orgány činné v trestním řízení přímý a zjevný vliv na kvalitu řízení nezaznamenaly, jiné argumentovaly např. příznivým vlivem v důsledku ochoty svědků vypovídat a další naopak nepříznivým vlivem, zejména pokud jde o přerušení komunikace mezi potenciálními pachateli," píše se ve zprávě.

Nepřiměřený postup

Řešení, které policisté zvolili, považuje skupina nejen za nerespektování zákona, nýbrž i za zjevně nepřiměřenou reakci na konkrétní situaci. A to tím spíše, že nikdo z nich o svých pochybnostech neinformoval státní zastupitelství.

Při analýze příčin vzniku Kubicovy zprávy skupina VSZ vesměs neshledala argumenty jejích zpracovatelů a předkladatele ve vztahu k jejímu označení oprávněnými.

Obavu z možného ovlivňování trestních věcí skupina do jisté míry přiznala autorům Kubicovy zprávy pouze v souvislosti s "nevhodným" zveřejněním informací v květnu 2006 o podezření dvou policistů Kubicova útvaru z údajného falšování cestovních náhrad, kterou pociťovali jako cílenou kriminalizaci, za níž by mohl stát organizovaný zločin. Podezření z falšování se nepotvrdilo, věc byla již vyšetřovatelem odložena. Oba detektivové prověřovali možné propojení vraždy podnikatele Františka Mrázkova s korupční aférou kolem biolihu, v níž figurují i dva bývalí členové ČSSD a státní zaměstnanci.

Případ ovšem podle analytické skupiny vyvolal otázky související se svobodou projevu a jejími hranicemi. Například v USA funguje institut takzvaného "whistleblowera", tedy zaměstnance, který nemůže být nijak postižen, když upozorní média nebo policii na nepravosti ve svém pracovním okolí. Ve Švédsku platí obecně zásada veřejného přístupu k informacím a dokumentům veřejné správy a veřejný zaměstnanec má právo i v tisku kritizovat vlastní úřad. Ani v těchto zemích nejsou však všechny informace veřejné, týká se to především neuzavřených případů.

Foto: Jan Schejbal