Soutěž Interiér roku
OBRAZEM: Bratislavský dům u lužních lesů zařízený pod taktovkou českého architekta

Majitelé novostavby na kraji lužních lesů u Bratislavy dlouho obdivovali rukopis brněnského architekta Martina Franka charakteristický vzdušností a kombinací přírodních materiálů v jemných barvách. Jeho styl sledovali v časopisech o bydlení a sbírali odvahu autora oslovit a domluvit spolupráci. Kde je však vůle, tam vede i cesta. Když dokončili dům, bylo zcela jasné, kdo navrhne interiér, a to do posledních detailů.

Samotný dům navrhl známý slovenský architekt Ľubomír Peráček jako ekologickou dřevostavbu. Když tedy majitelé po dohodě s ním oslovili architekta Franka, aby se ujal designu interiéru, spojili tak dvě výjimečné osobnosti stojící na různých stranách poněkud umělé hranice.

Správný architekt řeší i to, jestli majitelé domu pijí kávu
Prvním návrhům předcházela řada schůzek, na nichž se architekt vyptával, jak vlastně majitelé žijí, aby zjistil jejich specifické zvyky, které ovlivňují způsob využívání interiéru. Podle Frankovy filozofie nesmí být interiér otiskem jeho vlastních názorů, ale zejména potřeb a tužeb investorů přefiltrovaných jeho výtvarným názorem. Pokud ho oslovili, jistou esenci jeho tvorby přece vyžadují, ale určitě nesmějí být upozaděni. Hovořilo se o tom, jestli vstávají společně, zda pijí kávu, a pokud ji pijí, jestli raději v kuchyni, nebo na terase, a o řadě dalších upřesňujících detailů. Je to podobné práci krejčího, který si měří přesné míry zákazníka.

Někteří architekti zvládají vizualizace, ale ti výjimeční stále malují
Vzniklo několik desítek ručně malovaných skic. Martin Frank je možná jeden z posledních českých architektů, který v této fázi návrhu nepoužívá možnosti toporných počítačových vizualizačních programů, ale tvoří tuší a lavírovanou kresbou přímo na papíře. Důvodem není neschopnost zmíněné programy využít a v jiných fázích je také využívá, ale touha dát návrhu skutečný rukopis, tak odlišný od mechanického přenášení nábytku ve 3D. Až v programu některé své myšlenky reviduje a zkoumá, jestli jsou z architektonického hlediska opravdu reálné.

Len už si jen tak někdo nedovolí. Je prostě drahý a nedostupný!
Na většině povrchů byla použita bílá barva v mnoha jejích pastelových odstínech, a to na hrubě drásaném povrchu nábytku nebo olejovaných podlahách i při volbě sněhobílého mramoru. Z textilií zvolil autor interiéru přírodní len. Málokdo si to uvědomuje, ale len tak milovaný našimi babičkami je jako materiál už téměř nepoužívaný, protože jeho pěstování bývá drahé a rozhodně neslibuje stejné finanční výnosy, jako nabízí řepka. Textil, který je z něj vyroben, je však na pohled příjemný a půvabný, takže se len přesunul z laciného do kategorie exkluzivního a drahého materiálu.

Do interiéru nepatří reprodukce, ale originály
Majitelka má ráda sochy, reliéfy i slepotisky českého výtvarníka Olbrama Zoubka, které si vybral do svého vlastního bytu dokonce i autor jejího bratislavského interiéru Martin Frank. Je zřejmé, že autor a investor se shodnou v celku i detailech. Asi tedy nepřekvapuje, že se shodli i ve výběru stylu a značek nábytku. Shodli se i na měděných prvcích, které kdysi využívaly zejména rustikální interiéry, ale do těch moderních vnášejí jistý vizuální prvek tradice. Konsensus nastal i u svítidel s kouřovým sklem nebo v barvě ambrových stínidel.

Dvě výšky stropů a spojení dvou architektů někdy fungují
Dům je rozdělen do dvou podlaží. Velký obytný prostor má dvě úrovně stropu, což mu dodává dynamiku a jistou dramatičnost. Nad obývacím pokojem je vyšší a nad kuchyní a jídelnou nižší. Tento princip používali už manýristé konce začátku sedmnáctého století a je docela rafinované, že ho architekt Frank oprášil a aplikoval na podmínky současného bydlení. Není však třeba příliš teoretizovat, protože nejdůležitější je, že jsou majitelé se svým domem a jeho interiérem spokojeni a cítí se v něm dobře. Pro autora skvělého domu architekta Peráčka i autora jeho interiéru Franka je to jistě to nejlepší vyznamenání.

Fotogalerie:

OBRAZEM: Bratislavský dům u lužních lesů zařízený pod taktovkou českého architekta

• Kategorie: Soukromý interiér - novostavba
• Autor: ing. arch Martin Frank
• Studio: Studio DECONCEPT

Text: Viktorie Valentová