Hornické památky
Česko a Sasko chtějí krušnohorské doly na seznam UNESCO

Ministerstvo kultury navrhuje prohlásit pět lokalit v Krušných horách za památkové zóny. Jde o místa, která jsou dokladem hornické historie regionu a v dlouhodobějším horizontu Česko usiluje o jejich zápis na seznam UNESCO. Nominaci hornické kulturní krajiny připravuje spolu se sousedním Saskem. Kdy se žádost o zápis podá, zatím není zřejmé.

"Prohlášení vybraných území Krušnohoří za památkové zóny sleduje ochranu kulturních statků v rámci českého kulturního dědictví, ale děje se tak i v souvislosti se společnou česko-saskou nominací na seznam UNESCO," sdělil Jan Vondryska z ministerstva kultury. Návrh vyhlášky je do počátku dubna v připomínkovém řízení.

Na české straně by se do žádosti o zápis měly dostat hornické památky Zlatý kopec, Vlčí jámy nebo důl Mauricius u Abertam. Na saské straně pak jde o zhruba 30 lokalit. S iniciativou přišla právě saská strana, která už v roce 1998 navrhla tato místa uvést na prozatímní seznam památek pro zápis do seznamu UNESCO, Česko dalo Krušnohoří na svůj indikativní seznam loni v únoru. Podle dřívějších informací by německá strana jako vedoucí nominace měla žádost o společný zápis podat v roce 2015.

Partnerem na české straně se stal nejprve Ústecký kraj, v roce 2009 pak i Karlovarský. Zápis podpořila i hornická města Jáchymov, Boží Dar, Horní Blatná, Abertamy, Krupka a obce Měděnec; město Ostrov se obávalo přílišného omezení rozvoje města, které by mohl zápis způsobit. Zápis na seznam UNESCO ale neznamená jiný režim ochrany památek, než jaký požadují české zákony a předpisy.

Český stát by rád zvrátil stagnaci, která už deset let provází počet památek zapsaných na seznam UNESCO. ČR má na tomto prestižním seznamu 12 zápisů, ale od roku 2003 žádná nová památka na seznam nepřibyla. Aspirantů je 15, k těm, o nichž se nejvíc mluví, patří ještě západočeský lázeňský trojúhelník, archeoskanzen Mikulčice-Kopčany a třeboňské rybníky.

Rozpracovanou nominační dokumentaci mají vysílač a hotel na Ještědu, pevnost Terezín a rozšíření historického jádra Prahy zejména o Plečnikův kostel na Vinohradech, Müllerovu vilu, Břevnovský klášter a letohrádek Hvězda. V podobné fázi příprav je také nominace technické památky související se zpracováním chmele v Žatci a kulturní krajina spojená s hřebčínem v Kladrubech.