Nové nastudování opery Bedřicha Smetany Libuše určené samotným autorem k provádění při slavnostních příležitostech v pátek představí Národní divadlo. Režii národní klasiky má ředitel divadla Jan Burian, který ke spolupráci přizval své současné i minulé kolegy včetně svého předchůdce v čele první scény, scénografa Daniela Dvořáka. Druhá premiéra bude v neděli, slavnostní provedení díla ale první česká scéna chystá na 27. října, tedy na předvečer 100. výročí vzniku Československa.
Pátečního večera se zúčastní tradiční premiéroví hosté, ale třeba také Smetanův pravnuk Petr Heydušek. Na říjnovou reprízu pak Národní divadlo pozve zástupce politické reprezentace republiky. Nové nastudování Libuše je jeho hlavním příspěvkem k oslavám výročí vzniku československého státu.
Národní divadlo má tuto slavnostní operu na stálém repertoáru od svého založení. Nyní s ní přichází po 23 letech. V hlavních rolích se představí domácí sólistka Dana Burešová a hostující Iveta Jiříková. V postavě Přemysla se budou střídat barytonisté Adam Plachetka a Svatopluk Sem.
Libuše bývá mimo jiné označována jako "scénický rituál smíru a očisty". Smetana záměrně hledá cestu k včasnému smírnému řešení všech sporů, které se v ději objevují. Podle Buriana dodnes z jejího obsahu platí to, jak se snaží zobrazit "speciálně pro českou společnost důležitou hodnotu, jíž je svornost".
Libuše je slavnostní zpěvohra o třech jednáních z roku 1872. Autorem libreta je Josef Wenzig, který je napsal německy. Do češtiny ho přebásnil Ervín Špindler, protože Smetana odmítl komponovat na německý text. Námětem k jejímu ději se stala legenda o kněžně Libuši, připomínaná již v Kosmově kronice, ale přejatá hlavně ze zpracování v Rukopisu zelenohorském.
Opera byla původně zamýšlena jako korunovační, protože ale ke korunovaci rakouského císaře Františka Josefa I. za českého krále na konci 19. století nedošlo, byla poprvé uvedena při slavnostním otevření Národního divadla a poté i při jeho znovuotevření po ničivém požáru 18. listopadu 1883.
