Přípravou rekonstrukce barokního divadelního představení Pražské zjevení dionýské, které se v Praze uskutečnilo přesně před 400 lety, se bude zabývat víkendová mezinárodní konference. Sejdou se na ní umělci mnoha oborů i vědci zabývající se historickým divadlem, tancem a hudbou. Na letošní červenec se pak připravuje inscenace rekonstruovaného představení, které uspořádaly české stavy pro císaře Matyáše na Pražském hradě 5. února 1617. Je považováno za jedno z prvních baletních představení v českých zemích.
Pražské zjevení dionýské (Phasma Dionysiacum Pragense) bylo podle odborníků první hudebně taneční představení italského typu v oblasti na sever od Alp. Je považováno za jedno z nejvelkolepějších na habsburském dvoře v Praze. V neděli 5. února v roce 1617 zahajovalo třídenní slavnosti na konci masopustu.
Podle pramenů šlo o dramatické pásmo různých scén s postavami antických bohů, héroů, umělců a alegorických figur v kombinaci zpěvu, hudby a tance, jaké se pořádaly od 16. století ve Florencii nebo Mantově. Libreto napsal Ital Giovanni Vincenzo d ́Arco, který v inscenaci také účinkoval. Autoři hudby, zpěváci a muzikanti jsou dnes neznámí, ale s největší pravděpodobností i oni pocházeli z Itálie.
Podle České divadelní encyklopedie byl původcem celé nákladné produkce místodržící Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka, který chtěl složit poctu habsburské dynastii. Na premiéře ji ztělesňoval císař Matyáš a jeho manželka Anna, dcera Ferdinanda Tyrolského. Představení se odehrálo ve Vladislavském sále ve Starém královském paláci.
Inscenace obsahovala veškeré barokní rekvizity, kulisy, kostýmy i tehdy nejmodernější jevištní techniku včetně spouštěcího stroje "deux ex machina", podobně tomu bylo s hudebními i tanečními prvky.
Přesně na výroční den uvedení hry se na neděli 5. února připravuje pro účastníky konference exkurze do této části Pražského hradu. V sobotu se v prostorách HAMU na Malostranském náměstí bude debatovat o významu představení. Badatelé oblasti historické, literárně-jazykové, hudební, divadelní, výtvarné a taneční budou zkoumat a konfrontovat různé aspekty vzniku i realizace této slavnosti.
Zaměří se na historický kontext události v předvečer třicetileté války, návaznost na italskou tradici hudebně tanečních představení, evropskou divadelní a taneční scénu té doby, výklad dochovaných rytin či literární analýzu libreta. Konference se zúčastní i dirigent Marek Štryncl či italský režisér Lorenzo Charoy, kteří 4. července uvedou rekonstrukci inscenace v Praze.
