Výsledek dnešního konkurzu na nového ředitele Státní opery Praha patrně zásadně ovlivní budoucnost tohoto operního domu. Možné je i to, že nový šéf nastoupí s úkolem Státní operu jakožto samostatnou instituci zrušit.
Ministerstvo kultury od nového ředitele Státní opery Praha očekává významné změny v chodu instituce a zlepšení ekonomické bilance operního domu. Zřetelnou a jednotnou představu, co by se mělo v příštích letech se Státní operou dít, však patrně ani sami ministerští úředníci nemají nebo ji alespoň veřejně neprezentují. Spíše se zdá, že čekají, s čím přijdou zájemci o ředitelský post.
Mezi zmiňovanými variantami je i opětovné přičlenění SOP k Národnímu divadlu, z jehož svazku se Státní opera vydělila v roce 1992. Náměstek ministra kultury František Mikeš před nedávnem agentuře ČTK řekl, že ministerstvo o této variantě s první pražskou scénou stále jedná. V běhu jsou podle Mikeše také jednání s Prahou o možném převedení.
| Státní opera Praha |
Sídlí v budově, která byla 5. 1. 1888 otevřena jako pražská německá scéna - Nové německé divadlo. V roce 1938 německý Divadelní spolek prodal divadelní budovu československému státu. Po osvobození byla budova dána k dispozici nově ustavenému Divadlu 5. května, v roce 1948 byla připojena k Národnímu divadlu jako jeho součást (od listopadu 1949 s názvem Smetanovo divadlo).
V roce 1992 nabylo divadlo zpátky svou samostatnost jakožto Státní opera Praha. Zdroj: SOP |
Podle ředitele odboru umění a knihoven na ministerstvu kultury Františka Zborníka je zase možným východiskem nalezení silného partnera, který by se částečně ujal financování operního domu. "Některá divadla ve světě mají donátory, kteří s nimi spolupracují dlouhodobě a mají za to určité benefity. Nedá se to ale nazvat tak, že by se odstátnila organizace nebo že by se stala jinou právnickou formou," řekl Zborník.
Současný ředitel SOP Jaroslav Vocelka, který je i členem výběrové komise pro svého nástupce, toto považuje za nereálné: "V této době hospodářské krize nevím, kde by se našel sponzor pro Státní operu," uvedl.
Vznikne v Praze Metropolitní opera?
Celkový rozpočet SOP je 260 milionů korun. Zhruba 138 milionů tvoří státní dotace, které pokryjí mzdy, náklady a sociální odvody. Na ostatní si opera musí vydělat. Stát i magistrát by se však měly podle odborníků podílet na financování v mnohem větší míře. Srovnatelné evropské scény si na sebe vydělávají pouze zhruba 30 procenty. Přílišná snaha po soběstačnosti Státní opery vede podle expertů k tomu, že musí nabízet konvenční, nenápadité tituly zaměřené na turistickou klientelu, které jsou nepřijatelné pro náročného milovníka opery.
Například podle šéfa přenosů z Metropolitní opery v New Yorku Martina Cikánka je ale také otázkou, zda současné vedení s rozpočtem nakládá hospodárně. "Umělecké výsledky Státní opery Praha jsou za několik posledních let až na jednotlivé výjimky nevalné úrovně. Podíváme-li se na oblastní operní divadla v Čechách a na Moravě, často vidíme umělecké výsledky o poznání lepší," uvádí v tiskovém prohlášení. Řešení vidí v hospodárnějším a efektivnějším nakládání se státními prostředky, propracovaným marketingem a pozitivním mediálním obrazem, který přitáhne pozornost sponzorů. To je podle Cikánka s prostředky, které má SOP v současnosti k dispozici, rozhodně možné.
Podle předsedy Jednoty hudebního divadla Josefa Hermana by se na společném financování mělo dohodnout ministerstvo a pražský magistrát, čímž by se Státní opera stala "metropolitní". "Sloučení Státní opery Praha s Národním divadlem rozhodně není ekonomicky správným řešením. Ušetří pouze plat ředitele, několika správních zaměstnanců a několika sólistů," uvedl Herman. Ušetřit se dá podle něj jedině redukcí provozu nebo jeho zefektivněním, což je opačná cesta než fúze obou pražských operních domů.
Foto: archiv Týdne, Robert Sedmík
