Živý jazyk
Esperanto má miliony příznivců i po 130 letech od vzniku

Jazyk esperanto, jehož zakladatel Ludvík Lazar Zamenhof zemřel před sto lety, má v Česku stovky příznivců. I po 130 letech od svého vzniku jde stále o živý jazyk, který umožňuje rovnoprávnou mezinárodní komunikaci. Řekla to předsedkyně Českého esperantského svazu (ČES) Libuše Hýblová. Letošní rok věnovala zakladateli esperanta i mezinárodní organizace UNESCO, která vyhlásila rok 2017 rokem Ludvíka Lazara Zamenhofa.

Počet lidí, kteří na světě mluví esperantem, se odhaduje zhruba na dva miliony ve více než 130 zemích. Český esperantský svaz má členů zhruba 800. Další členy má Česká esperantská mládež a příznivci jsou i mimo tyto organizace.

V esperantu vychází romány, poezie, odborné knihy a různé časopisy. Od letošního ledna patří esperanto v Praze ke zhruba 20 jazykům, ve kterých jsou pravidelně slouženy mše. Jedním z jeho příznivců byl i zesnulý kardinál Miloslav Vlk.

Členové ČES si podle Hýblové v esperantu dopisují, telefonují, mají stránky na sociálních sítích nebo společné písně. "Poskytujeme si bezplatnou službu s názvem Pasporta servo, která vznikla právě z popudu mládežníků, kdy zaregistrovaní esperantisté nabízejí službu krátkodobého bezplatného ubytování nebo i nějaké nezbytné pomoci také zaregistrovaným esperantistům," řekla Hýblová.

Polský lékař Zamenhof chtěl zavedením nového společného jazyka odstranit jazykové a etnické bariéry mezi národy. Představil ho v roce 1887 v knížce Lingvo Internacia (Mezinárodní jazyk), ve které použil pseudonym Doktoro Esperanto (Doktor Doufající). Slovo esperanto se později stalo názvem samotného jazyka.

"Jazyk má jednoduchá pravidla a stále se rozvíjí," řekla Hýblová. Údajně se jednoduše učí, takže si ho nadaní lidé dokáží osvojit i za tři měsíce, a může pomoci i výuce dalších cizích jazyků. Slovní zásoba pochází převážně ze západoevropských jazyků a zvukově připomíná italštinu. Slovotvorbou a větnou stavbou je podobné slovanským a ugrofinským jazykům a dokonce i turečtině nebo čínštině.

Největší rozkvět zaznamenal jazyk krátce po svém vzniku, za první republiky se začal zavádět i do českých škol. Za obou světových válek však byl kvůli možné špionáži potlačován a poté už nebyl podporován. Nyní se vyučuje na některých základních i středních školách a také na Masarykově univerzitě v Brně.

Nejvýznamnější mezinárodní akcí je světový kongres. Jeho letošní 102. ročník se bude konat v jihokorejském Soulu a zamíří na něj zhruba 1000 lidí ze 61 zemí světa. Čechů na něj podle Hýblové moc nepojede. "Ke kulturnímu programu ale přispěje známé amatérské divadlo Doma ze Svitav se hrou Ze života hmyzu v esperantu," dodala.