Obywatel Jones
Hollandová představila nový film. Zabývá se hladomorem a fake news

Zdánlivě nesouvisejícími tématy - hladomorem na Ukrajině ve 30. letech, který si vyžádal miliony obětí, a otázkou fake news - se zabývá nový film polské režisérky Agnieszky Hollandové Obywatel Jones (Pan Jones), který měl světovou premiéru na nynějším filmovém festivalu Berlinale. Sedmdesátileté režisérce, známé v Česku především oceňovanou minisérií o Janu Palachovi Hořící keř, se přitom do dalšího historického filmu původně příliš nechtělo.

"Dostávám hodně scénářů o zvěrstvech 20. století, protože jsem se na to v podstatě stala expertkou. Dlouho je nechci číst, protože se nechci vracet zpět k těm příběhům a do toho světa, protože je to příliš bolestivé," říká Hollandová, která se životu v totalitních režimech věnovala například ve filmech V temnotě nebo Evropa, Evropa.

"Také tenhle scénář jsem prostě vzala, začala číst, ale pak mě chytil. Přístup k tématu, jeho důležitost a způsob vyprávění, které bylo velmi jasné, velmi silné a nekonvenční mě přesvědčily, že je to něco, co bych ráda vyprávěla," poznamenává o scénáři ve Spojených státech žijící novinářky a spisovatelky Andreji Chalupové.

Ta do centra dění 141 minut dlouhého dramatu, které se natáčelo na Ukrajině, v Polsku a v Británii, staví velšského novináře Garetha Jonese (James Norton), který jako jeden z prvních o hladomoru z let 1932 a 1933 informoval veřejnost.

Sedmadvacetiletý Jones, který na sebe upozornil už rozhovorem s nacistickým vůdcem Adolfem Hitlerem, vyráží v březnu 1933 z Londýna do Moskvy, aby udělal interview také s vládcem Sovětského svazu Josifem Stalinem. Brzy ale zjistí, že hlavní novinářské téma nenajde v Moskvě, jejíž tehdejší atmosféru film barvitě líčí, a už vůbec ne na bujných večírcích tamního korespondenta listu The New York Times a sympatizanta komunistického režimu Waltera Durantyho (Peter Sarsgaard). Jones, kterému se podaří setřást muže, který ho sleduje, proto vyráží na Ukrajinu. Na místě zjišťuje, že situace je výrazně horší, než mohl tušit.

V zasněžené krajině nachází vylidněné vesnice a hladem umírající lidi, kteří v důsledku nucené kolektivizace a rekvírování obilí nemají, čím by se živili. Právě v této části, která přichází až zhruba po hodině, je film podle kritiků nejsilnější. Dialogy ustupují do pozadí a vynikne kamera Tomasze Naumiuka, která je v těchto chvílích v podstatě černobílá, čímž ještě zvýrazňuje atmosféru.

Trailer k filmu Obywatel Jones:

Některé mrazivé momenty z Jonesovy cesty po vyhladovělé Ukrajině divákům nejspíš na dlouho utkví v paměti. Například, když si ve vlaku, kde je asi s dvaceti místními, oloupe pomeranč a všichni se okamžitě vrhnou na slupky, které odhodí. Nebo když později ve sněhových závějích narazí na malé dítě, které pláče vedle mrtvého těla své matky.

Když Jones napíše o tom, co na Ukrajině viděl, ocitne v centru kontroverze, která by se klidně mohla odehrávat dnes. Řada západních politiků i novinářů, tehdy ještě často nakloněných Sovětskému svazu, má totiž problém jeho zprávy přijmout, a to zvlášť v momentě, kdy mnohem slavnější dopisovatel listu The New York Times Duranty napíše, že zprávy o hladomoru jsou zlovolnou propagandou, tedy vlastně fake news.

"Jak jsme ten film natáčeli, stávaly se tyhle otázky stále naléhavějšími, dokonce urgentními, protože jsem přesvědčena, že nemůžeme mít demokracii bez svobodných médií," podotýká Hollandová. "Dnes nám nechybí konformisti a egoisti ochotní nechat se podplatit, ale chybí nám Orwellové a Jonesové," říká s odkazem na slavného spisovatele, který se ve filmu také objevuje.

Že to pravda a její zastánci často nemají jednoduché, ukazuje i skutečný příklad Durantyho a Jonese. Zatímco Duranty, který byl o hladomoru na Ukrajině dobře informován, za své zkreslené reportáže ze Sovětského svazu dostal Pulitzerovu cenu, Jones se nikdy podobného ocenění nedočkal. Zatímco Duranty zemřel ve věku 73 let na Floridě, Jones byl den před svými třicátými narozeninami zastřelen na území dnešní Číny. Není vyloučené, že vražda souvisela právě s jeho reportážemi z Ukrajiny.