Příběh filmu Utoya, 22. července norského režiséra Erika Poppeho ukazuje 72 hrůzných minut, které prožily děti na ostrově Utoya při vražedném útoku pravicového extremisty Anderse Behringa Breivika. Přestože jde o smyšlený příběh mladé dívky Kaji, scenáristé vycházeli ze skutečných výpovědí přeživších. Drama je první hranou rekonstrukcí masakru na letním táboře Svazu dělnické mládeže, kterému předcházela bombová exploze ve vládní čtvrti v Oslu. O život 22. července 2011 přišlo 77 lidí. Soutěžní snímek letošního Berlinale uvedou tuzemská kina od 19. července.
Drama místy až dokumentární formou zpracoval režisér Poppe v reálném čase bez hudby a střihu. Sleduje v něm mladou účastnici tábora Kaju, která se snaží přežít bezhlavé střílení a zároveň uprostřed paniky a chaosu hledá svoji mladší sestru. Film je vyprávěn z perspektivy obětí útoku a zachycuje jejich pocity bezmoci. Vedle nebezpečí pravicového extremismu film ukazuje nepřipravenost záchranných složek, které nedokázaly včas na celou situaci reagovat.
"V Norsku je téma 22. července 2011 stále živé. Probíhá mnoho diskusí o rekonstrukci vládní budovy v Oslu, která byla zničena, o postavení památníku obětem, pozornosti médií využil i pachatel, který si stěžuje na život ve vězení," uvedl režisér Poppe. "Film ale patří obětem a přeživším. Filmem jsem chtěl obrátit pozornost zpět k těm, kteří tu situaci zažili na vlastní kůži. Proto je vyprávěný z pohledu těch, kteří útok přežili," dodal.
V Norsku byl pachatel odsouzen k nejvyššímu možnému trestu, odnětí svobody na 21 let s možností prodloužení po uplynutí této lhůty.
Erik Poppe vyrůstal v Norsku a v Portugalsku. V Oslu vystudoval obor fotografie a v 80. letech pracoval jako fotograf pro agenturu Reuters a norské noviny. V letech 1987 až 1991 studoval kameru na Dramatiska Institutet ve Stockholmu. Poté natočil řadu krátkých filmů, přes sto reklam a okolo dvaceti hudebních videoklipů. V Norsku získal ocenění za TV seriál Hasičský sbor, jeho celovečerním debutem byl snímek Schpaa (1998) o gangu mladistvých. Druhý film Hawaii, Oslo (2004) sklidil úspěch u kritiky i diváků a snímkem Rozbouřené vody z roku 2008 Poppe svou volnou trilogii uzavřel.
