Někdejší vězeň č. 64401 Adolf Burger bude koncem února v Los Angeles jedním z účastníků slavnostního ceremoniálu předávání cen Americké filmové akademie Oscar. Na prestižní zlatou sošku byl totiž nominován rakousko-německý film Ďáblova dílna, který vznikl podle jeho knihy a líčí příběh utajeného padělatelského pracoviště v koncentračním táboře Sachsenhausen.
"Už mi volali rakouští producenti, že mi posílají letenky," potvrdil devadesátiletý Burger, který je s tímto filmovým projektem ostatně neustále na cestách. Před rokem se účastnil jeho mezinárodní premiéry na festivalu Berlinale, teď se právě vrátil z Paříže, předtím o něm hovořil v Římě a také v Británii.
ČTĚTE TAKÉ: Inflace nacistů v kinech (TÝDEN 38/2007)
"Že cesta do Ameriky je náročná? Proč náročná, vždyť poletím letadlem a to mi potíže nedělá," řekl Burger, který prý opravdovou zátěž zažil letos v Japonsku. "Tam jsou nesmírně pracovití. Program setkání s novináři, s vysokoškoláky, na velvyslanectví a další rozhovory mi rozepsali na minutu. Z letiště mě odvezli do velkého hotelu na hlavní třídě, po týdnu mi poděkovali a odvezli mě zase k letadlu. A tak jsem z Japonska neviděl nic než tu rušnou ulici před hotelem. A navíc jsem tam zhubnul," postěžoval si Burger.
Snímek režiséra a scenáristy Stefana Ruzowitzkého Ďáblova dílna se v českých kinech objevil v šesti kopiích loni v září. Natáčel se ve studiu Babelsberg u Berlína, ve Vídni a v Monte Carlu. Burger pochází ze Slovenska, žije však v Praze a jako očitý svědek koncentračního tábora je vítaným hostem debat doma i v zahraničí. Práva k filmu poskytl rád, ale scénář nechal třikrát přepsat. Jediné, co si vymínil, byl podpis na jeho konečné verzi. "Nakonec se ale ocitl až na té čtvrté, když jsem odstranil některé omyly a nepřesnosti," řekl vyučený tiskař, jemuž profese zachránila v nacistickém lágru život.
Na všech besedách, kam je zván, zdůrazňuje, že nacisté byli nejen vrazi, ale i obyčejní padělatelé, kriminálníci. V roce 1992 získal Burger za svou knihu uznání Českého literárního fondu. O devět let později převzal v Praze od německého velvyslance Řád za zásluhy Spolkové republiky Německo.
Takzvaná Operace Bernhard, zahájená v roce 1942, byla součástí tajného plánu vyrobit falešné britské libry a americké dolary, které by oslabily ekonomiku nepřátel. V projektu byli zaměstnáni židovští vězni - profesionální tiskaři, grafici a typografové, kteří byli v jednom z bloků koncentračního tábora izolováni od vnějšího světa. Výroba padělků peněz byla hlavní náplní jejich práce, ale zhotovovali i pasy a dokumenty pro tajnou službu. Celkem bylo v Sachsenhausenu vyrobeno 134 milionů liber. V letech 1942 až 1945 tu pracovalo 140 vězňů. Padělky byly tak kvalitní, že bylo skoro nemožné rozeznat je od originálů.
Ve filmovém příběhu jsou vězni osvobozeni v Sachsenhausenu. Ve skutečnosti však byla dílna rozebrána, když Němci začali prohrávat na východní frontě na začátku roku 1945 a Rusové překročili Odru na cestě do Berlína. Vězně a dílnu přestěhovali do koncentračního tábora v Ebensee v Rakousku, kde je osvobodila americká armáda. Hned poté, co bylo padělatelské komando 5. května 1945 osvobozeno, si Adolf Burger půjčil fotoaparát a v srpnu 1945 vydal útlou knížku nazvanou Číslo 64401 mluví. "Když chci něčeho docílit, nemohu brečet a říkat, jak mě v lágru mlátili, ale musím mít v ruce důkazy, dokumenty," vysvětlil muž, který chtěl o tom, co prožil, každopádně podat svědectví.
Spolu s filmem Ďáblova dílna jsou na Oscara nominovány na nejlepší cizojazyčný film snímek Katyň polského režiséra Andrzeje Wajdy, válečný snímek Beaufort izraelského režiséra Josepha Cedara, ruský film 12, který natočil Nikita Michalkov, a kazašský Mongol o Čingischánovi.
Foto: profimedia
