Unikátní barokní Vrtbovská zahrada v centru Prahy či Klementinum a Karolinum na druhé straně Vltavy jsou jedny z nejznámějších staveb, jimž vtisk podobu slavný barokního architekt a stavitel František Maxmilián Kaňka, od jehož narození uplyne 19. srpna 350 let. Kaňka, který je spolu s Janem Blažejem Santinim-Aichelem, Kryštofem Dientzenhoferem a jeho synem Kiliánem Ignácem či Giovannim Battistou Alliprandim řazen k nejvýznamnější stavitelům vrcholného baroka na území Čech, byl nejvyhledávanějším architektem významných šlechtických rodů a je podepsán pod množstvím staveb nejen v Praze.
Kaňka se narodil 19. srpna 1674 na pražském Starém Městě a získal na svou dobu vynikající vzdělání, včetně jazykových znalostí. Začínal v huti u svého otce, poté se učil u pražského stavitele Pavla Ignáce Bayera a po tovarišské cestě, pravděpodobně do Itálie a Vídně, začal spolupracovat s Alliprandim, Santinim i mladším Dientzenhoferem.
Jelikož se většinou věnoval hlavně projektování, ale už dál nevedl své stavby, stihl toho opravdu hodně. Díky přátelským vztahům s nejvýznamnějšími šlechtici své doby dostával prestižní zakázky a také vysoké honoráře. Pracoval i pro církev. Stal se v podstatě módním stavitelem, který si zakázky mohl vybírat.
Pracoval či spolupracoval především na přestavbách a rekonstrukcích nemovitostí například pro Černíny (Černínský palác, Vinoř, kaple ve Vídni), Valdštejny (Loučeň), Kinské (Karlova Koruna), Trauttmansdorffy (Jemniště, jízdárna v Litomyšli) či pány z Vrtby (Konopiště, Vrtbovská zahrada). Jeho podpis nesou i mnohé honosné šlechtické paláce na Malé Straně a Hradčanech. Pro církevní řády pracoval například na Klementinu, Zbraslavském klášteře či piaristickém chrámu Nalezení sv. Kříže v Litomyšli.
Díky svému umění, pracovitosti, ale také dobrým vztahům s vlivnými a bohatými lidmi své doby, se stal Kaňka významným a movitým pražským měšťanem, který v Dlouhé ulici provozoval pivovar. Mezi jeho časté spolupracovníky a přátele patřil Matyáš Bernard Braun, který se jako sochař podílel na téměř dvou desítkách jeho staveb. K jejich společnému dílu patří například Vrtbovská zahrada, ale třeba i pomník císaře Karla VI., který stojí u středočeského Hlavence.
