Program 73. ročníku festivalu Pražské jaro nabídne v neděli opakování sobotního zahajovacího koncertu. V Obecním domě zazní Smetanova Má vlast v podání České filharmonie pod taktovkou Tomáše Netopila. V Rudolfinu pokračuje mezinárodní hudební soutěž Pražské jaro. Soutěžící čeká finále v oboru violoncello.
Kultovní dílo české hudby Má vlast se uvádí na Pražském jaru téměř každoročně. Skladby se ujímá každý rok jiný dirigent. Má vlast je podobně jako Smetanova opera Libuše vyhrazena zejména slavnostním příležitostem. Jde o cyklus šesti symfonických básní inspirovaný historií, legendami a krajinou Čech. Dílo vzniklo v letech 1874 až 1879, premiéra se konala 5. listopadu 1882 v Praze na Žofíně.
Mezinárodní hudební soutěž Pražské jaro 2018 se letos koná v oborech violoncello a lesní roh. Z celého světa dorazilo 47 violoncellistů a 44 účastníků soutěže v oboru lesní roh. Všechny finálové koncerty budou přenášeny Českým rozhlasem a zároveň budou streamovány na Youtube.
Slavnostní vyhlášení výsledků bude tradičně 15. května v Brožíkově síni Staroměstské radnice. Soutěž letos slaví 70. narozeniny. Její dějiny se začaly psát s druhým ročníkem festivalu Pražské jaro a patří k nejstarším na světě.
Hlavní dramaturgickou linkou festivalu je připomínka 100. výročí založení republiky. Na Pražském jaru zní hudba českých a slovenských autorů, jejichž tvorba nalezla odezvu na světových pódiích a přispěla tak k vytváření moderního kulturního obrazu Československa a České republiky v zahraničí.
Československý akcent se zrcadlí též v programech zahajovacího a závěrečného koncertu. Závěr Pražského jara bude 3. června patřit Slovenské filharmonii s novým šéfdirigentem Jamesem Juddem. Na programu bude zajímavý dialog dvou klasiků české a slovenské hudby 20. století - Eugena Suchoně a Leoše Janáčka. Žalm zeme podkarpatskej má pro formování slovenské kulturní identity v mnohém podobný význam jako Má vlast pro českou svébytnost. Vznik Janáčkovy Sinfonietty pak spadá přímo do počáteční dekády první republiky.
