Bluesový pan král se vrací na inspekci Prahy. Ve středu 15. 7. od 20 hodin vystoupí v Tesla Areně. Zdařilé poslední album One Kind Favor i pochvalné recenze předchozích koncertů turné dávají naději na skvělý zážitek.
Na „Blues Boyovi" Kingovi je pozoruhodné, jak široké vrstvy posluchačů dokázal oslovit, aniž by přišel o přízeň bluesových puristů. „Bíbího" hudbou se dojímají lidé, kteří jinak o blues nezavadí jak je život dlouhý, stejně jako znalci a plejáda muzikantů. B. B. King se dokáže dotýkat čehosi prazákladního z hlubin lidské psýchy. To samozřejmě umí celá řada opravdových umělců, ale v případě blues je právě B. B. King onou osobností, která dala žánru tvář. Stejně jako Elvis Presley vtiskl podobu rock‘n‘rollu.
Panování v letopočtech |
1925 - V městečku Itta Bena ve státě Mississippi se 16. září narodil Riley B. King. 1946 - Mladý bluesový nadšenec přijíždí do Memphisu. Protlouká se jako klubový muzikant a zároveň získá kšeft jako DJ v lokální rozhlasové stanici zaměřené na R&B. Právě tady získává svoji přezdívku Beale Street Blues Boy, později zkrácenou na B. B. 1949 - Během Kingova zimního koncertu v tanečním sále kdesi v Arkansasu se servou dva chlapíci a převrhnou kamna na tekutá paliva. B. B. se značně nerozvážně vrací do plamenů (ve kterých zahynou dva lidé), aby zachránil svoji kytaru. Oni chlápci se poprali o dívku jménem Lucille. Od těch dob se tak budou jmenovat všechny Kingovy kytary. 1951 - Vychází singl 3 O‘Clock Blues, první Kingův velký hit. Neuvěřitelné, jak „současně" tahle nahrávka dodnes zní. 1956 - Za jediný rok odehrál B. B. King rekordních 342 koncertů. 1965 - Vychází LP Live at the Regal, řazené k nejlepším koncertním nahrávkám všech dob. 1970 - King získává první z patnácti Grammy za osobitou verzi písně The Thrill Is Gone (1969). 1988 - Kingovi přibude dav mladých fandů, díky pozvání od U2, se kterými natočil píseň When Love Comes To Town. 2000 - Společné CD s Erikem Claptonem nazvané Riding With The King se stává bluesmanovou komerčně nejúspěšnější nahrávkou. Dvojnásobná platina. 2009 - Opravdu poslední turné? |
U Kinga dokonce nevadí, ani když „shodí" bluesové kořeny tím, že se navlékne do blyštivého sáčka a předvede show ve stylu nóbl hotelu v Las Vegas. On prostě patří do generace, kdy se to tak dělalo. Tedy pokud se vůbec černému bluesmanovi podařilo proslavit.
Dlouhé turné na rozloučenou
Poté, co vydal album nazvané prostě „80" (2005), na kterém mu ke kulatinám duetem pogratulovali přátelé jako Eric Clapton, Mark Knopfler, Roger Daltrey či Van Morrison, vyrazil B. B. na „rozlučkové turné". Farewell Tour odstartovalo 29. března 2006 v anglickém Sheffieldu a zdálo se, že kariéra bluesového mistra směřuje k velkolepému, ale nenávratnému závěru. Málokdo asi čekal, že se bluesový král bude loučit minimálně dalšího tři a půl roku. Koncertní data má B. B. naplánována až do letošního listopadu. Jenže chlapa, který za život odehrál víc než 15 tisíc (!) vystoupení, jen tak nezastavíte.
Zdá se vám uvedený počet koncertů přehnaný? Nikoliv, B. B. to spočítal dobře. Hraje od 40. let a málokterý rok padl počet koncertů pod 250. O rekordu v počtu vystoupení se dočtete v boxu pod letopočtem 1956.
Nejen, že bluesman jede vlastní nekonečnou šňůru, na které si může přizpůsobit tempo. Účastní se i festivalů, od velkých rockových (Bonnaroo 2008) po „komornější" žánrové (Montreux Jazz Festival, Claptonův charitativní Crossroads Guitar Festival či Chicago Blues Festival). Nepředvádí jen za léta nacvičený repertoár. S chutí zve hosty či přijímá pozvání a improvizuje s Johnem McLaughlinem, Johnem Mayallem, Erikem Claptonem, Hubertem Sumlinem, Robertem Crayem...
Návrat ke hlíně a bluesový humor
Zatímco předchozí návštěva B. B. Kinga v Česku v rámci turné k albu Deuces Wild (1997) byla orientována na „košatější" podobu repertoáru a duety s přizvanými hosty (u nás měl tu čest Luboš Andršt), tentokrát lze díky repertoáru aktuální desky One Kind Favour čekat blues spíše „dřevní". Návrat k syrovější podobě žánru přinesl bluesmanovi jeho 15. cenu Grammy a potlesk kritiky za jedno z jeho nejlepších alb v posledních dvou dekádách.
Ke kouzlu nahrávky přispívá i odzbrojující Kingův černý humor, se kterým zařadil na desku plánovanou coby rozloučení i píseň See That My Grave Is Kept Clean (Dohlídni, ať je můj hrob udržován čistý) od „Blind Lemon" Jeffersona. „Doufám, že až to uslyšíte, tak i vy dohlédnete na můj hrob," utrousil suše v reklamním spotu CD.
Současné turné a koncert je prezentován jako „Bíbího" poslední a skutečně to tak může být. Rozhodně by byla škoda prošvihnout možnost slyšet naživo bluesovou legendu. Ale kdo ví, jak dlouho věčný Blues Boy vydrží v důchodcovských bačkorách.
Foto: Makroconcert