Hudební tělesa
Velké tuzemské orchestry finančně podporují města nebo stát

Velké tuzemské orchestry klasické hudby většinou finančně podporují města nebo stát. Nejvíce dostává Česká filharmonie, která je příspěvkovou organizací ministerstva kultury. Do financování orchestrů se zapojují také kraje. Některé orchestry nejsou přímo napojeny na státní rozpočet, jako například PKF - Prague Philharmonia, která nyní hledá náhradu výpadku zhruba čtyřmilionového příjmu způsobeného tím, že Čína zrušila jeho plánované turné kvůli kladnému postoji pražského magistrátu k Tchaj-wanu a k Tibetu. 

Orchestr PKF - Prague Philharmonia doplatil na skutečnost, že má v názvu jméno hlavního města, které však není jeho zřizovatelem. PKF je bez stálého zřizovatele a není příspěvkovou organizací. Orchestr si 55 procent svého přibližně padesátimilionového rozpočtu zajišťuje vlastní hospodářskou činností. Z veřejných rozpočtů čerpá třetinu rozpočtu. "Je ale důležité, že podstatnou část tvoří účelové granty. Předkládáme projekt, který se musí účtovat daným způsobem a z podstaty grantu není pokryta celá výše nákladů," sdělila ČTK mluvčí PKF Iva Nevoralová.

Jako reprezentační těleso hlavního města Prahy od roku 1952 funguje Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK. Jeho současný rozpočet činí 140,6 milionu korun, Praha se na něm podílí přibližně 113,5 miliony. Domovskou scénou FOK je Obecní dům, který město vlastní prostřednictvím svojí firmy.

První tuzemský symfonický orchestr Česká filharmonie je příspěvkovou organizací ministerstva kultury. Orchestr sídlící v Rudolfinu aktuálně hospodaří s rozpočtem přibližně 377 milionů korun, z toho dotace ministerstva činí 224,53 milionu korun. Vlastní výnosy nejznámější český orchestr získává například pronájmy prostor Rudolfina, ze vstupného, sponzoringu nebo z turné.

Rozpočet Symfonického orchestru Českého rozhlasu za uplynulý rok činil 83,3 milionu korun, z toho 16,2 milionu bylo pokryto výnosy a zbytek byl financován z rozpočtu veřejnoprávního Českého rozhlasu.

Podstatnou část financí mimopražských orchestrů poskytují krajská města nebo rozpočet kraje. Například Plzeňské filharmonii na roční náklady 38 milionů korun nejvíc přispěla Plzeň. Filharmonii dalo město na činnost 15,3 milionu korun a dalšího 1,8 milionu na festival Smetanovské dny a na dva mimořádné koncerty. Plzeňský kraj loni podpořil orchestr 8,64 miliony korun, ministerstvo kultury dvěma miliony korun. Filharmonie si téměř 9,7 milionu korun vydělala sama.

Návrh rozpočtu Filharmonie Brno je 135 milionů korun, z toho 24 milionů jsou výnosy z vlastní činnosti. Zřizovatel, město Brno, poskytuje na chod filharmonie přibližně 88 milionů korun, Jihomoravský kraj 20 milionů korun, zbytek tvoří menší příjmy od státu a z jiných zdrojů. Od sponzorů letos žádné peníze nepřišly, prý hlavně kvůli tomu, že velké instituce, které podporují kulturu, sídlí v Praze. Zahraniční turné tvořila v dřívějších letech podstatnější část příjmů než dnes.

Zlínská Filharmonie Bohuslava Martinů (FBM) má roční rozpočet asi 70 milionů korun. FBM má dva zakladatele, město Zlín a Zlínský kraj, oba dávají filharmonii zhruba po 25 milionech korun. Tři miliony korun dává ministerstvo kultury. Sponzorské příspěvky činí 1,5 až dva miliony korun. "Soběstačnost jsme měli asi 24 procent, což je myslím druhá nejvyšší soběstačnost z filharmonií České republiky," uvedl ředitel FBM Josef Němý.

Janáčkova filharmonie Ostrava, která je příspěvkovou organizací města, loni hospodařila s více než 86,6 miliony korun, když výnosy činily necelých 23,3 milionu korun. "Samozřejmě, že hledáme sponzory a další možnosti financování činnosti, jelikož náklady na provoz stále stoupají v návaznosti na stoupající ceny energií a dalších produktů včetně uměleckých honorářů a podobně. V rozpočtu tvoří příspěvky sponzorů zhruba pět až šest procent," uvedla mluvčí filharmonie Jana Knižátková. Filharmonii výrazně pomáhá město, loni činila podpora téměř 78,6 milionu korun. Z vlastní produkce filharmonii největší částku do rozpočtu přináší nahrávání, a to například hudby k filmům či televizním pořadům.