Proti totalitě s videokamerou, mobilem a odvahou

Zahajovací film festivalu Jeden svět nazvaný Barmský VJ sice natočil dánský režisér Anders Ostergaard, většinu obrazového materiálu ale tvoří záběry pořízené reportéry organizace Democratic Voice of Burma.

Hlavní postavou snímku je barmský reportér Joshua, jeden z tří desítek mladých lidí odhodlaných dokumentovat situaci ve své vlasti ovládané tuhým totalitním režimem. Na konci osmdesátých let se barmská společnost vzepjala k protestu - ten byl ale na rozdíl od podobných pokusů v Evropě tvrdě potlačen a trvalo téměř dvacet let, než Barmánci překonali strach z represí a opět vyšli do ulic Rangúnu. Najít odvahu jim pomohli zejména buddhističtí mniši, díky barvě jejich roucha dostala mohutná vlna protestů z roku 2007 ve světě název šafránová revoluce.

Na tom, že se svět o průběhu protestů vůbec dozvěděl, má zásluhu především právě Democratic Voice of Burma. Záběry z kamer reportérů se objevily ve zpravodajství všech významných světových médií; přinášely důkazy o mohutné podpoře protivládních demonstrací i o jejich čím dál brutálnějším potlačování.

Smutek, ale ne beznaděj

Dokument sleduje práci skupinky reportérů již od doby před vypuknutím protestů, jejich často dojemnou snahu zachytit v roztřesených a kradmo pořizovaných záběrech skutečnost, na kterou žalují. V inscenovaných pasážích přibližuje i fungování organizace, jejíž život zajišťuje zdánlivě jednoduchá, ale překvapivě odolná skládanka touhy po svobodě, novinářského instinktu, moderních technologií, přátelství a osobní statečnosti. Schopnost přežít soustředěný útok totalitního režimu však bohužel není ani v tomto případě bezmezná, a tak film nekončí happyendem - sotva by také mohl, když celá vlna protestů skončila podobně jako v roce 1988 represemi a obnovením policejního režimu. Reportéři z Democratic Voice of Burma byli rozprášeni, z velké části pozatýkáni a z vězení je patrně dokáže vysvobodit pouze to, oč usilovali - příchod demokracie. Ten však zatím není v dohledu.

Přesto film nekončí ani úplným zoufalstvím. Někteří přece jen unikli, Democratic Voice of Burma se znovu rodí a nepřestává se snažit informovat svět. Záběry na ulice plné nadšených lidí z oněch několika dní svobody vzbuzují naději i mrazení: jsou tolik podobné záběrům z českých měst v roce 1989.

Zda se někdy v blízké budoucnosti, napotřetí, podaří i v Barmě totalitu rozbít, nemůže po zhlédnutí filmu Barmský VJ asi nikdo s jistotou předvídat. Festival Jeden svět k tomu nicméně hodlá přispět i jinak než projekcemi tohoto snímku. "Rádi bychom se s tímto filmem v Barmě pokusili udělat něco podobného, co se nám loni podařilo s dokumentem Kongo: hluboké ticho, který popisoval zoufalou situaci tisíců znásilněných konžských žen. Tento film a jeho uvedení na festivalu Jeden svět se stal jedním z katalyzátorů zahájení práce Člověka v tísni v Kongu," uvedl zakladatel festivalu Jeden svět Igor Blaževič. Příležitost přispět na činnost Člověka v tísni v Barmě budou mít samozřejmě i drobní dárci.

Film Barmský VJ bude po dnešní zahajovací projekci uveden také zítra večer v Divadle Archa, kde se debaty zúčastní režisér Anders Ostergaard; po projekcích 14. a 15. března ve Francouzském institutu a v Lucerně bude s účastníky debatovat zástupce Democratic Voice of Burma Khin Maung Win. Příležitost zhlédnout film bude ještě 16. března v KC Spořilov, 17. března v Divadle Archa a 18. března v KC Zahrada.

ČTĚTE TAKÉ: Jak se neztratit na Jednom světě 2009

Foto: Jeden svět