Kletba z temnot. Horor, který vznikl podle skutečné události

Kultura
1. 10. 2012 17:32
Ukázka z filmu Kletba z temnot.
Ukázka z filmu Kletba z temnot.

Od 4. října se v kinech objeví americký horor Kletba z temnot. Byl inspirován skutečným příběhem starodávné skříňky, ukrývající prý zlověstného démona Dybbuka, kolem níž se stala série paranormálních jevů. Snímek představila v pondělí na pracovní projekci v Praze distribuční společnost Bontonfilm.

Snímek vypráví příběh bývalých manželů Clyda (Jeffrey Dean Morgan) a Stephanie (Kyra Sedgwicková) a jejich dvou malých dcer. Jednoho dne si ta mladší koupí na bleším trhu tajemnou skříňku a od té doby se začnou s děvčátkem dít zvláštní věci. Po sérii nevysvětlitelných událostí rodina odhalí pravou příčinu: zjišťují, že skřínka byla vyrobena pro zlého démona, který se usadí v těle člověka, jenž ho ze skříňky osvobodil.

Dybbuk je v židovské mytologii zlý duch hledající lidské oběti, do nichž by mohl vstoupit a ovládnout je. V roce 2004 vyšla v Los Angeles Times reportáž o muži, který údajně prodával originální Dybbukovu skříňku, jež způsobila každému z předchozích majitelů okamžiky nepředstavitelné hrůzy. Předmět nakonec zakoupil kurátor univerzitního muzea a začal zkoumat jeho minulost a neblahý vliv na její předchozí majitele. Pátrání ho přivedlo ke staré ženě, která přežila holocaust a po válce si přivezla zapečetěnou skříňku do Ameriky.

Dánský režisér Ole Bornedal byl tímto příběhem nadšen. Autory scénáře byli Juliet Snowdenová a Stiles White, producentsky se na něm podílel i mistr hororu, režisér a herec Sam Raimi. "V Kletbě z temnot jsme použili některé z klasických hororových motivů a přiblížili je současné generaci," uvedl.

Závěrečná exorcistická scéna se natáčela v opuštěné psychiatrické léčebně Riverview, jejíž polorozpadlé budovy - kdysi místa strachu a paranoie - dodnes stojí v městě Coquitiam v Britské Kolumbii. Léčebna byla postavena roku 1913 a zavřena o 70 let později.

O hororovou atmosféru se zasloužil i kameraman Dan Laustsen, který si pohrává se světlem a stínem. "Chvíle hrůzy nemusejí vždy přicházet v noci," uvedl v distribučních materiálech. Proto se některé z nejděsivějších scén odehrají za bílého dne.

Filmaři při natáčení použili i živé můry. Velká scéna vyžadovala dva tisíce kusů tohoto hmyzu, který měl naplnit dětský pokoj. Motýly museli přinést ještě ve stadiu larev, aby se vylíhli přímo na místě. Nejen při této scéně si užila i malá Natasha Calisová, která ztvárnila hlavní hrdinku.

Autor: ČTK Foto: Profimedia

Další čtení

Hlavním vítězem cen Magnesia Litera 2025 se staly Hlaučovy Letnice

Kultura
24. 4. 2025
 Audioknihou roku 2024 se stalo dokumentární drama Elity, adaptace divadelní hry Jiřího Havelky. Elity ovládly také kategorii nejlepší dramatizace. Ocenění převzali (zleva) zvukový designér David Šindelář, šéfproducent Audiotéky Michal Sieczkowski, režisérka Bela Schenková, zvukový designér Bojan Bojič a herec Zdeněk Piškula.

Audioknihou roku 2024 se stalo drama Elity, adaptace Havelkovy divadelní hry

Kultura
24. 4. 2025

Na Anifilmu přibyla jedna soutěžní kategorie, téma festivalu je sci-fi

Kultura
23. 4. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ