Knih o hrdinství ve vypjaté době druhé světové války byla napsána řada. Judita Matyášová se ovšem do psaní a pátrání pustila bez touhy najít hrdiny. Jejím skutečným cílem bylo zjistit pravdu o ztracených českých dětech. Kvůli tomuto úkolu opustila jisté a dobře placené místo redaktorky a vyjela do světa. Po třech letech cestování, naslouchání a odhalování tajemství se dobrala pravdy a všechny své zkušenosti sepsala v knize Přátelství navzdory Hitlerovi.
Na počátku všeho byla černobílá fotografie krásné mladé židovské dívky, kterou otiskly v roce 2010 Lidové noviny. Nikdo v tu chvíli netušil, jak velkou roli hraje tento okamžik v životě Judity Matyášové. Po několika dnech jí zavolala příbuzná ženy na fotografii, která jí pověděla příběh o českých dětech, jež byly v roce 1939 odvezeny do Dánska. Židé v tehdejším Československu dostali nabídku, že jejich děti mohou odjet do Dánska, kde se na rodinných statcích naučí hospodařit, aby se pak mohly samy starat o statky v Izraeli.
Původně několikaměsíční pobyt se ovšem protáhl na čtyři roky. Místo do Izraele se děti dostaly do Švédska, kam před hrozbou koncentračního táboru utekly. Juditu Matyášovou ovšem zajímala především ona čtyři léta, kdy dospívající děti prožívaly pubertu daleko od domova v cizích rodinách. V Dánsku nalezla s pomocí článku v regionálních novinách spoustu pamětníků, případně jejich rodin, kteří byli ochotni se o své vzpomínky podělit. Následovala mravenčí práce, kdy autorka cestovala po světě a naslouchala příběhům přeživších či jejich rodin. V tu chvíli už zjistila, kolik hrdinství je v celém příběhu. Kolik dětí by asi bez pomoci dánských rodin zahynulo i kolik rodičů muselo vybrat, které z jejich dětí přežije válku, byť daleko od domova.
Sama autorka Judita Matyášová uvedla: "Spousta lidí si při čtení mé knihy vzpomene na Wintonovy děti. Tento příběh, příběh rodičů a dětí, stovek dánských a švédských rodin, které jim pomohly přežít, je ovšem jiný. Je to příběh stovek hrdinů."
"Judita odhalila příběh, na který se v Dánsku téměř zapomnělo," připomněl Zdeněk Lyčka, bývalý velvyslanec v Dánsku a jeden z kmotrů knihy. Vedle autorky a Lyčky se čtvrtečního křtu zúčastnili i někteří pamětníci či jejich potomci.
Ačkoli v Dánsku byly různé vzpomínkové akce, připomínající útěk sedmi tisíc Židů do Švédska, téměř nikdo nevěděl, že mezi nimi byli i Češi. Díky aktivitě Judity Matyášové vznikla v Dánsku i výstava Sophiina volba po Česku. Expozice návštěvníkům připomíná, jak složité muselo být pro rodiče rozhodnutí vybrat dítě, které přežije, tedy které odjede pryč.
Zřejmě nejdojemnější částí křtu knihy bylo vzpomínání pamětníka, který v roce 1939 opustil Československo. Téměř devadesátiletý Dov Strauss vzpomínal na přátelství, jež vznikala mezi "náctiletými" daleko od domova, i na první návrat do české vlasti v roce 1991.
