Jaroslav Foglar
"Jestřába" ke skautingu přivedl bratr

Pražský rodák Jaroslav Foglar byl nejen významným spisovatelem, ale také redaktorem dětských časopisů, sběratelem a osobností českého skautingu. Autor populárních Rychlých šípů a Hochů od Bobří řeky zemřel před jednadvaceti lety, 23. ledna 1999, ve věku 91 let.

Kdo by neznal příběhy pětice kluků - Mirka Dušína, Jarky Metelky, Jindry Hojera, Červenáčka a Rychlonožky. Na Rychlých šípech vyrůstaly desítky generací a i dnes se těší u malých i velkých čtenářů velké oblibě.

Jejich tvůrce, Jaroslav Foglar, se již jako malý kluk věnoval psaní. Jeho prvním počinem byla báseň Měsíční noci, kterou napsal ve třinácti letech. O tři roky později mu časopisecky vyšla povídka Vítězství. Školu s literárním zaměřením si však nevybral a vystudoval veřejnou obchodní školu.

Po třinácti letech v roce 1938 pověsil práci úředníka ve firmě Oskar Stein na hřebík a rozhodl se naplno věnovat práci pro redakci v nakladatelství Melantrich. Ve stejném roce mu také vyšla kniha Hoši od Bobří řeky, kterou doplnil o ilustrace Zdeněk Burian. Vedle psaní se ve svém životě věnoval i redaktorské činnosti v časopisech Junák, Vpřed a Mladý hlasatel.

Skauting a sběratelství

Jeho "mimopracovní" vášní byl skauting, ke kterému ho dovedl v dětství jeho starší bratr Zdeněk. Za desítky let obohatil Foglar, přezdívaný Jestřáb, skautský program o řadu her a nápadů včetně notoricky známých bobříků - nejtěžším byl, je a vždy bude bobřík mlčení.
Ve svém volném čase rád sbíral různé papírenské předměty, pohledy, víčka od limonád a ježky v kleci.

Po roce 1948 se Foglar dostal mezi autory, jimž bylo zakázáno publikovat. Důvodem byla jeho pozice v Junákovi, se kterou KSČ bojovala. Svá díla směl opět publikovat po pražském jaru v roce 1968, ale zanedlouho mu zatnula tipec normalizace.

Za svůj život vydal na třicet knih, několik příruček a dvojici divadelních her. Některé z jeho děl byly převedeny i na televizní obrazovky a divadelní prkna. Například v roce 1969 měl v televizi premiéru seriál Záhada hlavolamu.

Rok před svou smrtí získal Foglar cenu za celoživotní umění od Obce spisovatelů. V témže období také vyšly vůbec poprvé kompletně příběhy Rychlých šípů. Spisovatel zemřel po dlouhé nemoci v pražské Thomayerově nemocnici.

V červenci 2017 k výročí 110 let od spisovatelova narození vzniklo první stálé muzeum Jaroslava Foglara v prostorách hradu Ledeč nad Sázavou. O pár měsíců později získal od prezidenta Miloše Zemana medaili Za zásluhy in memoriam.