Od narození Karla Jaromíra Erbena uplynulo tento měsíc 205 let. K tomuto výročí vychází jeho Kytice v atraktivní komiksové formě s odvážnými ilustracemi dvanácti českých autorů.
Dceřina kletba jako dialog matky a dcery nad cigaretou a panákem kdesi v bytě na pražském Žižkově, Polednice coby steampunkový horor a Záhořovo lože s transformerem místo Satana. Tak vypadají některé slavné Erbenovy balady v nejnovějším komiksovém vydání Kytice. Poselství balad je podle tvůrců stále aktuální. "To, co se v nich děje, prožíváme i my v dnešním životě," říká kreslíř Karel Cettl, jenž do své Vrby odehrávající se v autě či na dětském hřišti schoval prý i vlastní matku.
Podruhé do stejné řeky
Zpracovávat staré, notoricky známé příběhy novým způsobem je ošemetné, ne každému bývá jejich modernější háv po chuti. I na samotné Kytici, která byla od poloviny 19. století vydána už více než dvěstěkrát, si vylámalo zuby dost lidí. Její komiksovou adaptaci nyní vydalo jako svůj první počin nakladatelství Transmedialist v edici Český Grimm. Peníze na knihu jeho zakladatelé Jorik Jakubisko a Kateřina Štursová vybrali přes crowdfundingový portál Hithit.
Vydat Kytici jako komiks není zcela nový nápad. Že by v moderní, výrazně barevné podobě mohla být pro současnou mládež přitažlivější, usoudilo už v roce 2006 nakladatelství Garamond. A uspělo. Jeho publikace s volnými výtvarnými adaptacemi Erbenových balad od Báry Čechové, Jana Černého, Adriana Kukala nebo Daniely Horáčkové dnes už není v obchodech k sehnání.
Za současným, možná ještě o něco odvážnějším komiksovým zpracováním stojí jeden z průkopníků českého graffiti Delarock. Autor knihy Starší a méně známá dobrodružství barona von Münchhausen psal scénáře pro ostatní ilustrátory a sám výtvarně adaptoval první a poslední báseň sbírky. "Nejvíce jsem chtěl zachytit náladu a to, co zamýšlel sám Erben. To, že do toho vkládáme svoje interpretace, je podružná věc," říká.
Erben i Marvel
"Sepsali jsme jedenáct unikátních scénářů na motivy balad z Kytice, každý komiks je jiný obsahem, usazen v jiném čase a světě, a jinak nakreslen, ale dohromady tvoří celek, jímž se krásně listuje a kde můžete hledat skryté zprávy a moralistní poselství, které přeskočilo už několik generací čtenářů," říká šéf ilustrátorského studia Drawetc. Vladimír Strejček, jenž ztvárnil Polednici jako již zmíněný steampunkový (podžánr sci-fi s technologickými prvky) horor. Dalšími autory jsou ve Francii žijící ilustrátorka Kateřina "Ktaiwainita" Bažantová, která letos s knihou Řeky Londýna získala na festivalu Svět knihy cenu za nejlepší ilustraci obálky, vycházející hvězda české ilustrace Longiy nebo v zahraničí úspěšný Marco Turini, jenž kreslí komiksy i pro americká nakladatelství DC nebo Marvel.
V jejich komiksech zaznívá jen přímá řeč, zbývající text balad je zachycen v obrazech, do nichž autoři zapracovali různé symboly, které jednotlivé příběhy propojují v celek. Za každým komiksem jsou pak básně v plném znění, přičemž tvůrci se drží textů z kritického vydání sbírky ze Státního nakladatelství krásné literatury a umění v Praze z roku 1961 (pro předchozí zmíněné komiksové vydání byla zdrojem Kytice z Nakladatelství Lidové noviny z roku 2003).
Kytice z pověstí národních vyšla poprvé v roce 1853. Erben přitom její vydání ohlašoval už o deset let dříve a první baladu napsal dokonce již ve 30. letech. Další vznikaly postupně na stovkách malých lístečků, které jsou dnes uloženy v Památníku národního písemnictví.
Smrt nablízku
Inspiraci temných veršů plných smutných příběhů a hororových alegorií o vině a trestu lze hledat přímo v životě autora, jenž odmala čelil smrti svých nejbližších. Z osmi jeho sourozenců se dospělosti dožila jen jeho sestra Josefína, přičemž málokdo také ví, že Erben měl dvojče, které zemřelo jen pár týdnů po narození. Kytice se postupně dočkala adaptací hudebních (například od Zdeňka Fibicha nebo Antonína Dvořáka), divadelních (v 70. letech třeba divadlo Semafor) nebo filmových (například na sedm balad okleštěná verze od F. A. Brabce s Lindou Rybovou, Bolkem Polívkou či Janou Švandovou z roku 2000).
První knižní vydání sbírky nebylo ilustrováno vůbec, další jen s drobnými figurkami od Františka Richtera, respektive Antonína Garejse (1867). Reprezentativní vydání Kytice měl připravit Josef Mánes, se kterým se Erben dobře znal, ale nakonec z toho sešlo. Pozdější vydání ilustrovali známí tvůrci Luděk Marold (1890), Antonín Procházka (1941), Zdeněk Sklenář (1942), Jan Zrzavý (1976), Josef Kábrt (1978), Adolf Born (1989) nebo Vladimír Komárek (1997). V posledních letech zaujalo vydání v nakladatelství Práh s ilustracemi Miroslava Huptycha pomocí koláží z dobových rytin.
