Kniha TÝDNE: Mé dobré město Paříž od Roberta Merla

Francouzský spisovatel, překladatel a profesor anglické a americké literatury Robert Merle původem z Alžírska se na literární scéně proslavil zejména svým postapokalyptickým románem Malevil či dramatickým příběhem z druhé světové války Víkend na Zuycoote, za který v roce 1949 získal Goncourtovu cenu. Jeho romány spojuje touha hledat příčiny nenávisti, často vystupňované až do formy fanatismu. Merle se snaží nalézt její kořeny v hloubce lidské psychiky a ve společnosti. Kromě sci-fi a válečných románů je Merle autorem třináctidílné historické ságy s názvem Dědictví otců, jejíž součástí je i román Mé dobré město Paříž.

Románový cyklus Dědictví otců je zasazen do Francie šestnáctého a sedmnáctého století, do období náboženských konfliktů mezi katolíky a hugenoty, které rozštěpily celou zemi. Merlovo vyprávění se opírá o historická fakta, která k tomuto účelu studoval, a archaizovaný jazyk může připomenout dobové kroniky. Román Mé dobré město Paříž, vydaný v roce 1980, je v pořadí třetím dílem této ságy. Přestože svým dějem, historickou návazností i osudy hlavního hrdiny navazuje na první dva díly, čtenář snadno příběh pochopí bez znalosti předchozích knih ze série. Tento díl může být tedy čten nezávisle na nich.

Příběh čtenáře přenáší do Francie šestnáctého století za vlády krále Karla IX. z Valois, který je ovšem nemocný, skutečnou moc tedy drží v rukou admirál de Coligny. Admirál je hugenot, což se nezamlouvá královně matce, Kateřině Medicejské. Smířit znesvářené strany a uklidnit náboženské nepokoje, jimiž je Francie rozervaná, má sňatek Kateřininy dcery Margot s hugenotem Jindřichem Navarrským z bourbonské dynastie. Město svírá napětí a vyvrcholení vzájemných sporů je na spadnutí. Krvavý masakr známý jako bartolomějská noc, kterým události těchto dní gradují, vstoupil do dějin.

Hlavním hrdinou prvních šesti dílů je venkovský šlechtic a lékař Petr ze Sioraku. Čtenář se s ním setkává, když v nedovoleném souboji zabíjí svého soupeře. Kvůli tomu je nucen cestovat do Paříže, aby si u krále vyprosil milost. Shodou okolností je to doba, kdy do hlavního města míří tisíce svatebních hostů, aby se zúčastnili sňatku, který má spojit znepřátelené strany a ukončit násilné konflikty. Na očekávanou událost přijíždí hugenoté z celé země. Nikdo z nich ale netuší, co se v Paříži chystá. Na den svatého Bartoloměje je mezi prvními zabit admirál de Coligny a několik hugenotských vůdců, což se stává podnětem pro zaryté odpůrce hugenotů a zfanatizovaný "dobrý lid pařížský". Začíná krvavý masakr a Petr ze Sioraku se ocitá v pasti města.

Poutavý historický román sleduje temnou kapitolu francouzské historie. Fanatismus, který pohltil celé město, se velmi rychle rozšířil i mimo metropoli. Merle věrně vykresluje dobovou atmosféru a přibližuje historickou epochu z pohledu hlavní postavy, která se stává součástí těchto událostí. Přibližuje období náboženských válek, jakožto i život a myšlení šestnáctého století. Román Mé dobré město Paříž ukazuje, jak se mohou lidé nechat zmanipulovat, ovlivnit názory druhých nebo strhnout až k fanatismu. Díky pohlcujícímu příběhu, věrnému historickému kontextu a zamyšlení nad otázkou zla, válek či společenských konfliktů by tato kniha rozhodně neměla ujít pozornosti.