Tip pro čtenáře
Kniha TÝDNE: Mistr a Markétka od Michaila Bulgakova

Současná situace přímo vybízí sáhnout po románu, který jste četli v mládí a osvěžit si jeho děj. Stejně tak můžete získané dny volna využít k četbě knihy, ke které jste se zatím nedostali a dlouho její přečtení odkládáte. Obě tyto kategorie splňuje knižní klasika Mistr a Markétka od ruského autora Michaila Bulgakova. Toto nejvýznamnější dílo ruské románové tvorby 20. století své čtenáře nezklame a v napětí je udrží až do poslední stránky.

Vznik tohoto neobyčejného románu nebyl vůbec lehký. Michail Bulgakov na díle začal pracovat již v roce 1928, avšak záhy psaní přerušil a sám celý svůj rukopis spálil v kamnech. Děj románu však ruskému autorovi nedal spát. Práci na svém díle obnovil nedlouho poté. Většinu textu proto sepsal po paměti, za důležité pomoci své ženy na románu pracoval až do své smrti v roce 1940. První verze románu spatřila světlo světa až 30 let po jeho smrti. Nebylo by to však sovětské Rusko, aby část textu nebyla vynechána a většina pozměněna. Dílo, tak jak ho autor doopravdy napsal vyšlo až samizdatově v německém Frankfurtu. I Rusko se nakonec dočkalo necenzurované verze, která vyšla skoro 40 let po vzniku díla.

Děj knihy je přitom hodně strukturovaný, což by případné čtenáře nemělo odradit, není těžké se v něm zorientovat. Kniha popisuje pobyt ďábla Wolanda a jeho družiny v Moskvě. Jejich putování ovlivní Mistr píšící knihu o Pilátu Pontském a Ježíši, i jeho milenka Markéta. Když Mistr zjistí, že jeho kniha nebyla přijata komunistickým režimem, zhroutí se. V tuto chvíli na scénu vstupuje Markéta, pro záchranu svého milého je schopná udělat vše, například i podepsat smlouvu s ďáblem. Druhá dějová linie se odehrává v Jeruzalémě a popisuje osud Piláta Pontského jako postavy z Mistrova románu. Nemusí být překvapením, že na konci se všechny dějové linie spojí.

Milovníci magického realismus vědí, co od románu čekat, avšak ti, kterým je tento literární styl dosud neznámý, budou překvapeni. Fantaskní prvky a nadpřirozené události odehrávající se v kulisách meziválečné Moskvy působí tak věrohodně, že čtenáři opravdu uvěří, že se po ulicích může potulovat ďábel a páchat různé neplechy. A přitom každý, kdo se s ním setká, končí v hlubinách psychiatrického ústavu. Přesto je důležité dodat, že ďábel v knize nezastupuje pouze zlo, tady trestá především ty, kdo si to opravdu zaslouží.

Kniha se stala inspirací pro mnoho umělců. Vzniklo několik filmových adaptací či divadelních her. Své si z knihy odnesli i mnozí hudebníci. Například britská legendární rocková skupina Rolling Stones se během psaní hitu Sympathy For The Devil inspirovala právě Bulgakovým dílem. A není se čemu divit. Magický příběh s reálným základem očaruje většinu čtenářů. Na své si totiž přijdou všichni: milovnice milostných příběhů, obdivovatelé historie i fanoušci fantasy.