Tip pro čtenáře
Kniha TÝDNE. ZEN a umění psát od Raye Bradburyho

Ve dvaceti letech publikoval svoji první povídku a jako literát vydal pětadvacet knih, včetně románů, povídek, divadelních her a básní. Autor proslulého dystopického románu 451 stupňů Fahrenheita platí za jednu z nejvynalézavějších osobností dvacátého století; kromě jiného založil v šedesátých letech vlastní divadelní scénu, vytvořil původní scénář k expozici Cesta historií Spojených států (patřilo jí tehdy celé patro amerického pavilonu na světové výstavě v New Yorku) a díky jeho návrhu byla zkonstruována vesmírná loď ve floridském Disneylandu. Je patrné, že Ray Bradbury byl majitelem neobyčejně hravé mysli, pro něhož tvůrčí práce byla únikem i řešením. Sbírku esejí Zen a umění psát (Zen in the Art of Writing) věnoval všem lidem, kteří si přejí lépe psát a chtějí psaní milovat.

Eseje, které vznikly v průběhu třiceti let, reflektují autorovu celoživotní práci, zkušenosti a radost ze psaní, která je povzbuzující a velmi nakažlivá. Sám spisovatel popisuje, jak hledal svůj styl a objevoval aspekty psavého řemesla. Sdílí zde získanou moudrost, nadšení a rekapituluje své úspěchy, osobní příhody či se dělí o tipy, které mu osobně pomáhaly při vytváření příběhů. Kniha však neudává metodické návody ani nerozebírá technickou stánku psaní. Existují důležitější věci, jakými jsou tvůrčí zápal nebo radost, které autor při psaní nalezl a předává je dál. "Mají vyjádřit zvláštní objevy a sloužit zvláštním potřebám," řekl o esejích Bradbury.

Přesto se v textech dozvídáme o postupech a technikách, které autor sám využíval. Například hned po probuzení si poznamenal několik slov, první, která ho napadla, a ke kterým se později vracel, aby z nich tvořil příběh. Spisovatelům navrhuje psaní jedné povídky týdně, poté zpřísnit a psát tisíc až dva tisíce slov denně, po dobu pěti až deseti let. Také radí, že ve chvíli, kdy vám psaní bude připadat rutinní, je vždy lepší ho na chvíli opustit. Koneckonců, je to právě Bradbury, kdo byl přesvědčený, že psaní se musíte učit přinejmenším deset let, pokud chcete přestat kopírovat něčí styl a najít si svůj vlastní.

Naše doba se od té Bradburyho značně liší; stačí si připomenout, jak literární autoři psali povídky v knihovnách, kde byly k dispozici psací stoje pro veřejnost. Do stroje jste vhodili minci a půl hodiny jste mohli psát, než se přístroj vypnul. Pokud vás text neměl vyjít draho, museli jste psát a vymýšlet rychle! Tvůrčí práce, selektivnost a čerpaní z vlastního podvědomí jsou však procesy, které jsou nadčasové, a Bradbury to věděl. Devět esejí tak promlouvá k dnešnímu čtenáři se stejnou naléhavostí jako kdysi. Autor svazku je vskutku "zenový" rádce, jeho psaní vás pobaví i inspiruje, a pokud tíhnete k vlastní tvorbě, pak je pro vás tato kniha to pravé.