Národní knihovna zkoumá původ tisíců konfiskovaných knih

Na dvanáct tisíc knihovních dokumentů, o něž většinou proti své vůli přišli jejich původní majitelé za druhé světové války a v poválečném období, zpracuje projekt Knihy znovu nalezené. Desetimilionový projekt iniciovala Národní knihovna (NK) a podpořil grant z Evropského hospodářského prostoru (EHP) a Norských fondů. NK jako největší knihovna v Česku v minulosti sloužila mimo jiné právě i jako centrální instituce určená pro deponování knih z různých zdrojů.

Dostávaly se do ní například knihy pocházející z uzavřených paměťových institucí, rušených církevních řádů či konfiskátů zabavených za druhé světové války. Většina deponovaných fondů spravovaných NK nebyla dosud řádně zpracována, uvádějí knihovníci. V tuzemských sbírkových institucích je až tři sta tisíc takto deponovaných knih. "Náš projekt vytipoval dvanáct tisíc z nich, měla by to být jakási první sonda. Kromě jiného je třeba zadat i právní analýzu, jestli se na některé z nich nemohou vztahovat třeba církevní restituce," řekl Tomáš Foltýn z Národní knihovny, člen mezinárodního týmu projektu. Majetková práva knih by měla být vyjasněna do konce letošního roku.

Přesný obsah deponovaných fondů, jejich struktura a právní rámec dnes nejsou známy. Projekt Knihy znovu nalezené by měl umožnit základní evidenci a popis těchto knižních dokumentů a zpřístupnit je odborníkům i paměťovým institucím. Zabývat se bude nejen knihami samotnými, ale i dějinným kontextem. V tomto případě knihy nejsou jen tištěnými nosiči informací, ale i svědky válečných i poválečných událostí ve střední Evropě.

Jedním z cílů projektu je sledovat cestu, jak se na své současné místo dostaly. Na tom knihovníci spolupracují s archiváři. Uvedené knihy mohou být často jedinými doklady existence původních vlastníků, lidí, spolků či sdružení, jež během války přestali existovat a je možné je dohledat prostřednictvím provenienčních razítek, vpisků či ex libris. Zároveň ilustrují násilné přesuny kulturního dědictví a způsob, jakým se poválečná státní správa snažila vyrovnat s těmito pozůstatky třetí říše.

Hlavním řešitelem mezinárodního projektu je Národní knihovna ČR, partnerem norská nadace Stiftelsen Arkivet. Ta se věnuje studiu druhé světové války a jejím ústředním tématem je otázka, jak vyprávět historii války způsobem, který v lidech podpoří postoje vedoucí k trvale udržitelnému míru a demokracii. Projekt Knihy znovu nalezené financují z osmdesáti procent zdroje EHP, dvacet procent dalo české ministerstvo kultury. Skončí 30. dubna 2016, jeho výstupy budou mimo jiné výstavy, fyzická v Klementinu i virtuální.