Brilantní esejista
Orwell demaskoval totalitu, ač s ní neměl osobní zkušenost
08.06.2019 06:35
Jeho jméno vstoupilo do běžného jazyka coby synonymum totalitní mašinerie. Britský spisovatel George Orwell je pokládán za tvůrce moderní anglické novinařiny a jednoho z nejlepších anglických esejistů. Ve své tvorbě brilantně demaskoval totalitu, ač s ní neměl osobní přímou zkušenost. Jeden z největších intelektuálů 20. století byl zároveň mužem mnoha tváří. Od prvního vydání jeho románu 1984 uplyne v sobotu 70 let.
Tento román je podobně jako další Orwellův slavný kus Farma zvířat jakousi reportáží psanou románovou formou, ve které Orwell dokázal obratně využít postřehy o dění v Sovětském svazu, přestože tuto zemi nikdy nenavštívil. Obě knihy poskytují hluboký vhled do psychologie nesvobody a strachu, do manipulací, jimiž si tyrani udržují moc.
V románu 1984 Orwell popisuje život obyčejných lidí v totalitní tyranii, kterou řídí Velký bratr. Při popisu Ministerstva pravdy se údajně inspiroval svými zkušenostmi z válečného působení. Je to jeho poslední dílo, publikováno bylo půl roku před jeho smrtí. Ve Farmě zvířat z roku 1945 zase názorně a dramaticky popsal, jak vzniká "vláda lidu" a jak lze sebelepší myšlenku zneužít.
Sám Orwell byl na jedné straně zastáncem reformní levice, na straně druhé ji nemilosrdně kritizoval. Vnímal každý kamínek zadřený do sociálního soukolí britského státu, ale také figuroval na jeho tajné výplatní listině, jak vyplynulo z před časem zveřejněných informací o seznamu sympatizantů s komunismem, který Orwell údajně poskytl britskému ministerstvu zahraničí.
Byl vychován jako patriot, to mu však nebránilo ve schopnosti vidět britské impérium takové, jaké ve svém závěru bylo: stagnující, protekcionářské a pokrytecké, oslabené politiky, kteří neměli kontakt s realitou.
Vlastním jménem Eric Arthur Blair se narodil 25. června 1903 v bengálském městě Motihari, kde jeho otec Richard Blair působil jako zaměstnanec britské koloniální správy. Ve čtyřech letech jej matka odvezla do Anglie a dala zapsat do prestižní soukromé školy St. Cyprian.
Ve škole se mu moc nelíbilo, což zpětně zachytil tři roky před smrtí v eseji Takové to byly radosti a románově ztvárnil ve vzpomínkách postavy Floryho v Barmských dnech (1934).
Poté díky stipendiu nastoupil na prestižní univerzitu Eton, o tři roky později absolvoval zvláštní školení pro koloniální úředníky a v roce 1920 se nechal jmenovat policejním úředníkem v Barmě.
Život v chudinských slumech
V policejní službě strávil sedm let, měl blízko k Barmáncům a daleko ke koloniálním úředníkům, kteří často svého postu používali k posílení sebevědomí a kompenzaci nejrůznějších komplexů.
Po odchodu z Barmy Orwell strávil několik měsíců v chudinských slumech Paříže a Londýna. Z této zkušenosti načerpal látku pro svou knižní reportážní prvotinu Trosečníkem v Paříži i v Londýně (1933).
V průběhu třicátých a čtyřicátých let pak vydal několik knih (Bože, chraň aspidistru, Farářova dcera), jimiž se zařadil mezi nejzajímavější anglické prozaiky té doby.
S odstupem doby však vrchol jeho tvorby tvoří spíše eseje, které vyšly v českém výboru pod názvem Uvnitř velryby (1997). Za zmínku stojí i reportáž Hold Katalánsku (1938), popisující Orwellovy zážitky z občanské války ve Španělsku, kde bojoval v trockistické frakci. Kromě hrůz války (i on byl vážně raněn) tu zažil hluboké rozčarování, když poznal, že sovětští velitelé provádějí čistky i ve vlastních řadách a likvidují každého, kdo nevyznává stalinistický komunismus.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.