Britskému historikovi a esejistovi Tonymu Judtovi vyšla v Česku kniha pamětí Penzion vzpomínek, kterou sepsal na prahu své smrti před šesti lety. Autor známý především obsáhlou knihou Poválečná Evropa se v ní vrací do minulosti a oživuje to, co mu utkvělo v mysli. Českého čtenáře může zaujmout pasáž, ve které Judt vzpomíná na Československo a někdejšího disidenta, později prezidenta Václava Havla. Knihu vydalo nakladatelství Prostor.
Judt poslední dva roky svého života vzdoroval nevyléčitelnému nervovému onemocnění vedoucímu k naprosté fyzické nehybnosti, ochrnutý byl od krku dolů. Útočiště nacházel v myšlení a v návratu do minulosti. Ve vzpomínkách se vrací například do dětství v poválečném Londýně.
Jednu z kapitol Judt věnoval krizi středního věku, kterou "vyřešil po svém", začal se učit česky. Předcházelo tomu setkání s exulantem Janem Kavanem v Londýně. První kniha, kterou Judt přečetl v češtině, byly Čapkovy Hovory s T.G.M. Od Karla Čapka se pak dostal k Havlovi a začal o něm psát.
Judt vzpomíná na roky 1985 a 1986, kdy cestoval jako pašerák knih do Československa. Praha byla podle něj tenkrát šedivá a smutná. "Nikdo, kdo v oněch letech zažil komunismus, nemohl mít absolutně žádnou iluzi o tom, že by toto mrtvé dogma izolované v chátrající zemi mělo nějakou perspektivu. A přesto jsem tam žil ve víru nadšení a vzrušení a pokaždé se vracel do Oxfordu nabitý energií a nápady," píše v Penzionu vzpomínek.
Judt se později začal věnovat psaní a přednáškám o východoevropské historii, zaujala ho zejména undergroundová opozice. Setkání s lidmi jako byl Havel či Adam Michnik mu umožnilo znovu zažít vášeň pro politiku. "Ono nadšení bylo mnohem vážnější a závažnější než cokoli, co jsem si z té desítky let byl schopen vybavit. Nepřeháním, když řeknu, že mé zahloubání do problematiky východní Evropy mě znovu probralo k životu," uvádí známý západoevropský intelektuál.
Judt se narodil v lednu 1948 v Londýně do marxistické rodiny. Vystudoval Cambridgeskou univerzitu. Ve svých dílech často pojednával o pádu marxismu a komunismu. V posledních letech přednášel evropské dějiny na Newyorské univerzitě. Se svým 900stránkovým dílem o dějinách Evropy od konce druhé světové války do začátku 21. století, nazvaným Poválečná Evropa (Postwar: A History of Europe Since 1945), se v roce 2006 dostal mezi finalisty prestižní novinářské Pulitzerovy ceny. Kniha byla přeložena do 20 jazyků a vyšla také česky. Zemřel ve věku 62 let v New Yorku.
Pacientům s amyotrofickou laterální sklerózou postupně odumírají nervové buňky odpovědné za fungování svalů, zatímco psychické a mentální schopnosti zůstávají nedotčeny. Stejnou nemocí trpí britský fyzik Stephen Hawking (74), který někdy bývá označován za nástupce Isaaka Newtona a Alberta Einsteina. I přes původní očekávání lékařů Hawking nemoci nepodlehl a pracuje z pojízdného křesla. Upozornit na nemoc se snaží celosvětová kbelíková kampaň, ve které si lidé polívají hlavu ledovou vodou. Nemocí trpěl i někdejší český premiér Stanislav Gross, zemřel loni v dubnu.
